Soused mi povolil stavbu zahradního domku méně než 2 metry od plotu. Za měsíc si to rozmyslel a žádá jeho zbourání
Sousedské spory mohou přinést mnoho komplikací i při stavbě obyčejného zahradního domku na nářadí či malé sauny. Řada lidí se setkává s problémem, kdy sice soused stavbu povolil, jenže šlo pouze o ústní dohodu a po čase si vše rozmyslel. Stavba už stojí a soused požaduje její odstranění, aby byla zbourána. Jak z takové patové situace ven?
Je to sotva pár let, kdy se zjednodušily podmínky pro stavbu zahradních domků a jiných drobných staveb na vlastním pozemku. Základní pravidlo pak zní jasně – jakákoliv stavba podobného charakteru musí stát minimálně 2 metry od hranice sousedního pozemku. Pokud je taková vzdálenost dodržena a stavba splňuje i další parametry (jako třeba zastavěnou plochu), zpravidla není potřeba ani stavební povolení či ohlášení. Jakmile ale tato vzdálenost není dodržena, může být nutné získat výjimku z požadavků na odstupové vzdálenosti. Do celého procesu navíc může vstoupit také vlastník sousedního pozemku, jehož případné námitky bude stavební úřad posuzovat.
Dobré slovo nestačí
Mnoho sousedských sporů začíná tím, že smluvené slovo, a tedy ústní dohoda, přestane platit. Jde sice o hezký důkaz vzájemné důvěry, ale z hlediska stavebního práva je taková dohoda nedostačující. Pokud pak soused třeba po měsíci změní názor, může se dožadovat demolice stavby. A to je velký problém, který se může prodražit i na mnoho desítek tisíc korun, nemluvě o ztraceném čase.
„Pozemek jsem zdědil a se souhlasem souseda na něm postavil zahradní domek méně než dva metry od společné hranice. Po měsíci ale soused svůj názor změnil a nyní požaduje odstranění stavby,“ popisuje čtenář.
V podobných situacích nespokojený soused většinou podá podnět na stavební úřad. Pokud majitel stavby nemá potřebné povolení nebo nesplnil další zákonné podmínky, může stavební úřad stavbu vyhodnotit jako nepovolenou a zahájit řízení o jejím odstranění. Majitel může požádat o dodatečné povolení stavby, ale k tomu je nutný nový písemný souhlas souseda. Pokud se soused zatvrdí a souhlas odmítne dát, úřad stavbu s největší pravděpodobností nepovolí. V takovém případě zbývá jen jediné řešení – demolice stavby na vlastní náklady. Ústní slib nepostačí a soudní spor by byl dlouhý, nesl by s sebou vysoké náklady a dokazování by bylo velice složité s nejistým výsledkem.
Neprůstřelný písemný souhlas
Že podobné případy nejsou výjimečné, potvrzují i diskuse na sociálních sítích, kde lidé sdílejí své zkušenosti a vyměňují si i tipy, jak podobnou stavbu řešit. Například Petr P. na Facebooku sdílí dobrou radu: „…možná se zkusit dohodnout výměnou za něco jiného atd. Kdo dnes dodržuje 2 m od pozemku na všechny stavby včetně kompostu, výsadby stromů atd.?“ Pokud víte, že soused může dělat problémy, je dobré mu nabídnout určitou kompenzaci či hledat kompromis, aby stavbu ve vzdálenosti menší než 2 metry od jeho pozemku povolil. Možností, jak dosáhnout dohody, je více.
Za každé situace však platí, že písemný souhlas musí splnit přísné formální náležitosti. Nestačí jen text s prostým souhlasem, ale soused musí přesně vědět, s čím souhlasí, a úřad musí mít jistotu, že nedošlo k omylu. Souhlas musí obsahovat identifikaci osob, identifikaci pozemků, jasnou specifikaci stavby (rozměry, materiály a užití) a přesný údaj o vzdálenosti od hranice pozemku. Podpis souseda by neměl být jen na samostatném papíře, ale také na situačním výkresu. Na něm je náčrt umístění stavby na pozemku s kótami vzdáleností. Tím soused potvrzuje, že byl s přesným umístěním a podobou stavby seznámen.
Co když si to soused rozmyslí
Pokud se nepodcení příprava, je písemný souhlas velice silnou kartou v rukávu. Jenže i v takovém případě si soused může stavbu rozmyslet. Tady záleží na tom, v jaké fázi se nachází povolovací proces. Jestli si situaci rozmyslí v době, kdy nebyla žádost na úřad doručena, situace se komplikuje. Odvolání souhlasu by měl vlastník sousedního pozemku oznámit písemně. Úřad by jeho změnu postoje mohl zohlednit a výjimku na umístění skutečně nevydat.
Pokud si soused umístění stavby rozmyslí, má soused jednoduše smůlu. Podobná situace je pak i v případě změny majitele. Nový majitel koupí nemovitosti přebírá její právní stav se souvisejícími právy a povinnostmi. Zvrátit povolení stavby zahradního domku či sauny tak zpravidla také není možné.
Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz





Sledovat v Google Zprávách























































