Mladí dnes očekávají, že jim prarodiče odkáží svůj byt a nebudou si muset pořizovat vlastní bydlení na hypotéku

Pro některé mladé lidi může být budoucí dědictví jednou z cest k vlastnímu bydlení bez nutnosti zadlužit se vysokou hypotékou. Pokud jejich rodiče či prarodiče vlastní byt nebo dům, mohou počítat s možností, že nemovitost jednou zůstane v rodině a připadne právě jim. Jistotu však nemají – o majetku rozhoduje jeho současný vlastník a případných dědiců může být hned několik. Očekávání budoucího dědictví proto otevírá i citlivou otázku, nakolik je rozumné s takovým majetkem při plánování vlastní budoucnosti předem počítat.

Mladí lidé předpokládají, že v budoucnu něco zdědí

Z českého průzkumu Partners Banky z roku 2024 vyplynulo, že 40 % respondentů ve věku 18 až 26 let předpokládá, že v budoucnu něco zdědí. Další necelá třetina respondentů si tím jistá nebyla. Šest z deseti potenciálních dědiců přitom předpokládá, že právě potenciální dědictví bude mít pozitivní vliv na jejich finanční situaci. 

Průzkum řešil i otázku toho, jak by Češi se zděděnou nemovitostí naložili. Ukázalo se, že mladí lidé do 26 let by ve 38 % případů zděděnou nemovitost využili k vlastnímu bydlení. Ve čtvrtině případů by se rozhodli pro její pronájem. 

Sociologové Martin Lux a Petr Sunega ze Sociologického ústavu AV ČR ve své studii z roku 2024 ukázali, že právě mezigenerační pomoc související s bydlením může významně ovlivnit, jak jistě si mladí Češi dokážou představit budoucnost vlastního bydlení i rodinné a pracovní plány. 

Mnozí starší lidé chtějí, aby majetek zůstal v rodině

Nejde samozřejmě pouze o to, co očekávají mladí lidé. V mnoha rodinách je hluboce zakořeněná představa, že nemovitosti patří mezi rodinné poklady, které by se měly dědit z generace na generaci. 

Pokud chce člověk ve stáří docílit toho, aby nemovitost po smrti připadla určitému člověku, je podle odborníků rozhodně na místě sepsat včas závěť. Právě ta má přednost před děděním ze zákona. Zůstavitel v ní může určit, komu má jeho majetek nebo jeho část připadnout.

Pokud závěť neexistuje, dědí se podle zákonné dědické posloupnosti. To může být problematické zejména v rodinách s více potomky, kde panují odlišné názory ohledně toho, jak s nemovitostí naložit. Někdo v ní chce bydlet, jiný ji chce prodat a podobně. Také pamatujte na to, že pouhá ústní dohoda o připadnutí dědictví nestačí.

Ceny bydlení neustále rostou , ...

Ceny nemovitostí rostou

To, že mnozí Češi počítají se zděděnou nemovitostí, může být pochopitelné i s ohledem na rostoucí ceny bydlení. Podle dat Českého statistického úřadu činila v roce 2025 průměrná cena rodinného domu v ČR 56 066 Kč na m², v Praze 119 239 Kč na m². Ještě vyšší jsou ceny bytů. Ty se v loňském roce průměrně prodávaly za cenu 72 410 Kč na m², v Praze se částka vyšplhala na 131 520 Kč na m².

Jak se k tomu staví Češi

V tematické diskusi na Redditu zazněl dotaz, jak lidé plánují do budoucna vyřešit své bydlení, zda počítají s dědictvím nebo zda už něco zdědili. Názory v diskuzi se přitom různí. 

Jeden z uživatelů zmiňuje: „Prarodiče postavili vícegenerační dům, kde se vejdou 3 rodiny. Nedávno to na mě přepsali (aby to neskončilo v případném dědictví) a já řeším rekonstrukci a platím za všechny energie. Platově mám krajský lehce nadprůměr a s tím bych si sotva něco pronajal, takže se na mě usmálo štěstí.“

Další uživatel uvádí: „Mám levnej nájem, držím se ho zuby nehty a zbytek peněz (aka 30 až 40 procent) házím agresivně do akcií. Moji rodiče maj velkej dvougenerační barák, ale v tý lokalitě nic moc práce neni a navíc by se v dědictví dělil mezi 3 až 6 lidí, tak s tim spíš nepočítam.“

Existují však i tací, kteří s dědictvím nepočítají: „Nebudu dědit nic, od rodičů taky nic do začátku nemám, nevydělávám velké peníze, zatím to táhnu v pronajatém 1kk.“