Úřady zpřísnily dohled nad zahradami. Češi kvůli oblíbenému vylepšení domu bez povolení riskují vysoké pokuty

Stavební úřady se dle odborníků stále více zabývají takzvanými černými stavbami, tedy stavbami, které vznikly bez potřebného povolení, nebo jsou postaveny v rozporu s ním. Mohlo by se zdát, že si úředníci chtějí došlápnout jen na větší konstrukce, ale ve skutečnosti je zajímají i zdánlivě drobná vylepšení domu. Češi tak mohou stále častěji doplácet na svou nevědomost, protože se přesně neorientují v tom, kdy je a není potřeba příslušné povolení.

Povolení záměru kvůli vylepšení domu?

Na zahradě trávíme čas především v průběhu teplých měsíců. Sedět „venku“ je ovšem možné i v době, když už začíná přituhovat. Stačí k tomu jediné – postavit si prosklenou stavbu, které se říká „zimní zahrada“. Ta může sloužit jako propojení vnitřního a venkovního prostředí, prostor pro relaxaci i místo pro pěstování rostlin, které mají rády teplo a zároveň vyžadují celoročně dostatek světla. Otázkou ovšem zůstává, jestli tahle stavba potřebuje povolení záměru. Leckdo se (často chybně) domnívá, že ne.

Podle zákona č. 283/2021 Sb., tedy stavebního zákona, je přístavba konstrukcí, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou. Pokud je tedy zimní zahrada s domem spojená, pravděpodobně půjde o přístavbu. V takovém případě se jedná o změnu stavby pro bydlení či rodinnou rekreaci. Pak je vždy nutné získat povolení záměru. Vůbec přitom nezáleží na tom, že její rozměry jsou třeba jen 20 metrů čtverečních.

Zimní zahrada je obvykle považována za přístavbu , Mike Higginson...

Přístavba, nebo přístřešek?

To je důležité rozlišení. Půjde-li o přístavbu, je většinou nutné počítat nejen s povolením záměru, ale také s projektovou dokumentací, již by měl zpracovat oprávněný projektant. Řeší přitom spoustu náležitostí včetně umístění zimní zahrady na pozemku, jejích rozměrů, statického řešení nebo požární bezpečnosti. Navíc je potřeba počítat také s kolaudací, kdy stavební úřad kontroluje už dokončenou stavbu. Může se tedy jednat o poměrně náročný proces.

Co když ale bude stát zimní zahrada samostatně, případně nebude přímo propojená s domem a bude sloužit jen jako doplňkový prostor k bydlení nebo rekreaci? Ve skutečnosti platí, že se konstrukce sice může dotýkat fasády domu, ale nemusí jít nutně o přístavbu. Záleží na posouzení úřadů. Zimní zahrada každopádně může být i přístřeškem. Pak nebude potřeba povolení záměru, pokud půjde o takzvanou drobnou stavbu. Co spadá do této kategorie podle stavebního zákona?

„Stavba do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,“ píše se v příloze č. 1.

Pozor na sousedy a hranici pozemku

Jak se píše ve stavebním zákoně, zimní zahrada by měla být vzdálena minimálně 2 metry od hranice sousedního pozemku. Co když ne? I když bude jinak splňovat podmínky pro drobnou stavbu, v tomto případě se stane jednoduchou stavbou, která bude vyžadovat povolení úřadů. Sousedé se udávají i za obyčejný kompost, takže se určitě nevyplatí riskovat. Pokuta za „černou stavbu“ může činit až 2 miliony korun.

Je to ovšem celé ještě poněkud složitější, protože existují výjimky, kdy stavba může být někdy od sousedova pozemku vzdálena i méně než 2 metry. Pokud tedy o zimní zahradě uvažujete, doporučujeme se obrátit na příslušný orgán a zjistit si všechny náležitosti. Jednotlivým stavebním úřadům ostatně dochází trpělivost i s neschválenými pergolami a přístřešky na auta, takže byste měli opravdu přesně vědět, co (ne)dělat.