Velké riziko, které ohrožuje Čechy: „Pokud vláda bude pokračovat tímto směrem, nezbydou peníze na důchody a sociální dávky“
Státní dluh je téma, které se řeší během prakticky každého volebního období. V posledních letech je však diskuze ohledně této problematiky obzvláště živá, přičemž právě nyní to platí takřka dvojnásobně.
Sledovat v Google Zprávách
Rozvířil ji především vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů. Jedná se o novelu, jejímž cílem je změna pravidel rozpočtové odpovědnosti, rozpočtových pravidel státu a mnoha dalších souvisejících mechanismů. Jako hlavní problém vnímají ekonomové, politologové i jiní odborníci fakt, že by jejím prostřednictvím mělo dojít k uvolnění pravidel zadlužování. Vzhledem k letošnímu plánovanému schodku, který je čtvrtý nejhlubší v historii České republiky, a několika dalším skutečnostem vnímají tuto změnu jako rizikový krok.
Česká republika se rychlým tempem zadlužuje
Ze čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí České republiky na konci úvodního pololetí 2026, vyplývá, že státní dluh narostl na 3,727 bilionu korun. Jedná se o vůbec nejvyšší částku v historii. Za pouhých šest měsíců se dluh zvýšil o 49,2 miliardy korun.
Alespoň částečnou útěchou může být skutečnost, že ačkoliv se státní dluh zvýšil, jeho poměr k výkonu ekonomiky naopak klesl.
Ministerstvo financí v každém případě předpokládá, že do konce letošního roku naroste státní dluh až ke čtyřem bilionům korun. To by znamenalo, že v přepočtu na jednoho obyvatele (včetně seniorů a novorozenců) půjde o nárůst ze stávajících 342 000 korun na přibližně 367 000 korun.
Jedním z důvodů růstu je vydávání státních dluhopisů, které si může zakoupit každý občan České republiky, nicméně významná role přísluší i celé řadě dalších faktorů.
Rozpočet je již nyní ve výrazném deficitu
Za problém považují někteří ekonomové i fakt, že za úvodních 6 měsíců skončilo hospodaření státního rozpočtu ve schodku 183,6 miliardy korun.
To je o 31,2 miliardy více než za stejné období v minulém roce.
Přesto došlo ke schválení zákona, který uvolňuje pravidla zadlužování
I přes narůstající státní dluh vláda navrhla novelu zákona, která mimo jiné umožňuje uvolnit některá rozpočtová omezení a zvýšit tím pádem výdaje nad stávající výdajový rámec. Oficiálně se jedná o „vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů“.
Tento návrh později vetoval prezident Petr Pavel, což odůvodnil právě obavou o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Mimo jiné poukazoval na to, že novela za určitých okolností umožňuje vládě zvyšovat výdaje bez standardního parlamentního procesu.
Prezidentovo veto nicméně poslanci přehlasovali, a to dne 26. srpna. Novela tím pádem definitivně prošla Poslaneckou sněmovnou České republiky.
Petr Pavel novelu vetoval, ale poslanci veto následně přehlasovali.
, ...
Odborníci varují před dopady, zástupci opozice se obracejí na Ústavní soud
Národní rozpočtová rada (NRR) upozornila, že české veřejné finance sice nejsou v akutní krizi, ale zároveň je nelze označit za dlouhodobě zdravé a stabilní.
Rizikové je především postupné oslabování rozpočtových pojistek, což by mohlo postupně vést až k nárazu na dluhovou brzdu. To by znamenalo nutnost výrazného snižování výdajů, dopady by nakonec mohl pocítit každý občan. Stát přitom již nyní omezuje některé výdaje. Jako příklad může posloužit neposkytnutí peněz na opravu silnic 2. a 3. tříd.
„Pokud budeme dál rozvolňovat pravidla, budeme vytvářet další výjimky a budeme schovávat část výdajů mimo běžné limity, můžeme velmi rychle narazit na dluhovou brzdu, podle odhadu už kolem roku 2031. A pak už nebudou ve hře nebolestivá řešení. Výrazně se to může dotknout všech občanů. Může to znamenat škrty v mandatorních výdajích, drastické škrty ve výdajích státu i snížení výdajů na veřejné služby a například na důchody nebo také výrazné zvyšování daní. Rozpočet totiž pak musí být vyrovnaný,“ upřesnila místopředsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Věra Kovářová.
Jinými slovy, stát by se mohl dostat do situace, kdy na zachování současné úrovně důchodů, sociálních dávek a dalších mandatorních výdajů nebude mít dostatek peněz. Chybějící prostředky by pak musel získat například zvýšením daní nebo úsporami v jiných oblastech.
Zástupci opozice již avizovali, že novelu poženou k Ústavnímu soudu.
„Obracíme se na Ústavní soud. Zadlužit bezhlavě naše děti jim nedovolíme,“ uvedl Martin Kupka.
Na tomto kroku se shodlo hned pět opozičních stran.
