Vláda oznámila další zvýšení plateb pro živnostníky. Od příštího roku budou každý měsíc na zálohách odvádět víc

Co se změní

Podle návrhu vládního nařízení z 21. srpna 2026 mají OSVČ na hlavní činnost od ledna 2027 platit 5 310 Kč na sociální pojištění a 3 507 Kč na zdravotní pojištění. Dohromady to je 8 817 Kč měsíčně, tedy o 506 korun více než dosud. Přesnou částku pro svůj konkrétní příjem si můžete spočítat v naší OSVČ kalkulačce.

OSVČ na vedlejší činnosti čeká nárůst o něco mírnější: z 1 574 na 1 669 Kč měsíčně, a to jen pokud jejich roční zisk překročí rozhodnou hranici. Ta v roce 2026 činí 117 521 Kč. Čísla ovšem stále nejsou definitivní, protože jde jen o návrh nařízení vlády a do ledna 2027 se ještě může upravit.

Proč se tato čísla vůbec každý rok mění? Zálohy se odvíjejí od průměrné mzdy v Česku: minimum se posouvá spolu s průměrem. Pro rok 2027 se tak počítá s průměrnou mzdou 51 947 Kč a z ní se pak procentem vypočítá minimální záloha pro sociální a zdravotní pojištění. „Jde o automatickou změnu,“ vysvětluje k podobnému mechanismu daňový poradce Jan Bonaventura.

Zvýšení ale nevrátí zálohy na úroveň začátku roku

I tak je to přilepšení oproti letošnímu lednu, kdy OSVČ na hlavní činnosti platily celkem 9 026 Kč měsíčně. Za tím stál konsolidační balíček bývalé vlády, který zvedal minimální vyměřovací základ sociálního pojištění až na 40 % průměrné mzdy. Nová vláda ho pak vrátila na 35 % a od poloviny roku tak OSVČ platí jen 5 005 Kč na sociálním pojištění a podnikatelům se přeplatek vrátil.

Součet záloh tak od poloviny roku klesl na 8 311 Kč měsíčně a podle návrhu stoupne na 8 817 Kč, což je stále o něco méně než na začátku roku 2026.

Koho se zvýšení záloh skutečně týká

Změna se týká skupiny OSVČ na hlavní činnosti, které dlouhodobě platí minimální zálohy. Netýká se OSVČ na vedlejší činnosti, pokud nepřekročí rozhodný příjem, ani těch, kdo už dnes platí více než minimum, protože se jim záloha počítá ze skutečného zisku.

Změna se netýká ani úplně nových OSVČ na hlavní činnost. Podle pravidel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) má nová OSVČ, která zahájila nebo znovu zahájila podnikání a v předchozích pěti letech nepodnikala, výjimku. V roce zahájení a po celý následující rok má nulové zálohy na sociální pojištění (netýká se OSVČ v paušálním režimu). Konečné pojistné jí vzniká až podle skutečného zisku a doplácí se zpětně.

U zdravotního pojištění ale tato úleva neplatí. OSVČ musí zálohy platit od prvního měsíce podnikání.

Co na to říkají živnostníci

Když ministryně financí Alena Schillerová oznámila letošní snížení záloh, přišly desítky ne vždy nadšených reakcí. Jeden z komentujících se ptal, proč mu stát dříve posílal dopisy s doporučením platit si dobrovolně vyšší zálohy kvůli budoucím důchodům, když teď minimum zase snižuje. Další uživatelka se ptala, jestli tím pádem nebudou muset lidé v důchodu bydlet pod mostem.

I drobní podnikatelé s nízkými příjmy musí platit minimální zálohy bez ohledu na zisk , ...

Podle autorů studie Rovnější zdanění OSVČ, kterou v roce 2025 vydaly organizace PAQ Research a RILSA, je hlavní výhodou to, že OSVČ platí na sociální pojištění v součtu vlastně méně než zaměstnanec se srovnatelným příjmem. Zároveň za každou vloženou korunu dostávají poměrově víc zpátky. Studie ale upozorňuje i na to, že dlouhodobé placení jen minimálních záloh vede k výrazně nižším důchodům. V důchodu pak tito lidé často nedosáhnou částky jako zaměstnanci s podobným příjmem.

Jak to mají v zahraničí

Nastavení odvodů OSVČ řeší i jiné země, každá však jinak. Na Slovensku platí SZČO (samostatne zárobkovo činná osoba), tedy slovenská obdoba OSVČ, v roce 2026 minimální odvod 425,03 eura měsíčně, v přepočtu 10 240 Kč. Nízkopříjmové SZČO ale mají takzvaný mikroodvod na sociální pojištění ve výši 131,34 eura měsíčně, spolu s minimálním zdravotním pojištěním jde dohromady o 253,26 eura, v přepočtu asi 6 100 Kč.

Německu například většina OSVČ povinné důchodové pojištění vůbec neplatí. Povinnost platit mají jen vybrané skupiny, například řemeslníci, umělci nebo někteří vzdělávací pracovníci. Němečtí OSVČ tak spoléhají spíše na soukromé spoření než na státní systém.

Česko stojí někde uprostřed a zatím se drží povinného minima pro všechny OSVČ na hlavní činnosti. Jestli se v budoucnu nakloní slovenskému nebo německému modelu, ukáže až další vývoj legislativy.