Z manažerky za 150 tisíc měsíčně uklizečkou za 200 Kč na hodinu. Odvrácená strana úspěchu a bohatství, o které se příliš nemluví
Práce na vysoké pozici typicky neznamená pouze adekvátní finanční odměnu. Mnohdy je s ní spojena vysoká odpovědnost, dlouhá pracovní doba a neustálý tlak na výkon. Pokud tento režim přetrvává příliš dlouho, může skončit vyhořením nebo dokonce úplným přehodnocením dosavadního života.
To dokládá také zkušenost jedné z žen, která se rozhodla dobře placenou manažerskou kariéru opustit. „Finančně pro mě byla manažerská pozice samozřejmě výrazně výhodnější. Příjem kolem 150 tisíc korun měsíčně byl ale vykoupen vysokou odpovědností, dlouhou pracovní dobou a tím, že jsem práci prakticky nedokázala oddělit od osobního života. Přechod k práci placené přibližně 200 korunami za hodinu znamenal výrazný pokles příjmů, zároveň ale také podstatně menší psychickou zátěž,“ popisuje svou zkušenost.
Vyhoření není jen o obrovské únavě
Mnoho lidí si pod syndromem vyhoření představí především velkou únavu. Podle Světové zdravotnické organizace je ale syndrom vyhoření důsledkem chronického stresu na pracovišti, který nebyl úspěšně zvládnut. Charakteristické jsou pro něj tři složky, a to vyčerpání, rostoucí odstup či negativní vztah k práci a pokles pocitu profesní výkonnosti.
Z průzkumu Deloitte Global Millennial Survey vyplynulo, že 77 % respondentů zažilo vyhoření ve svém současném zaměstnání. U manažerů a lidí na vyšších pozicích však toto číslo bylo ještě vyšší.
S vysokou pozicí se mohou pojit vysoké nároky
Mnoho lidí má sen vypracovat se na některou z vyšších pozic. Hnacím motorem může být často touha po větší odpovědnosti nebo vyšším příjmu. Problém ale spočívá v tom, že tyto vysoké pozice bývají něčím vykoupeny.
Často se zaměstnanec potýká s dlouhou pracovní dobou, která může mít vliv na jeho zdraví i vztahy v rámci rodiny nebo přátel. Na zaměstnance na vyšších pozicích bývají rovněž kladeny vyšší nároky, bojují s časovým tlakem nebo mohou zaznamenávat nedostatek podpory.
U manažerů může být navíc častým problémem skutečnost, že práce nekončí odchodem z kanceláře. Prací mnohdy doslova žijí, věnují se jí i doma a myšlenky na pracovní povinnosti nekončí ani při ulehnutí do postele. Ambiciózní zaměstnanci navíc mohou do týmu přinášet konflikty.
Na ženy může být vyvíjen ještě větší tlak
Rozsáhlá zpráva Women in the Workplace 2024 ukazuje, že ženy zůstávají stejně ambiciózní jako muži. O vysoké pozice tedy mohou rovněž usilovat. Jejich každodenní zkušenost v práci však často provází nedostatek podpory, zpochybňování kompetencí nebo vyšší podíl péče o rodinu.
Průzkum se zabýval i tím, jak se liší vnímání žen a mužů, co se péče o domácnost týče. Čtyři z deseti žen s partnery uvádějí, že jsou zodpovědné za většinu nebo všechny domácí práce. Oproti tomu více mužů ve stejném období uvedlo, že se o tyto povinnosti s partnerkou dělí rovným dílem. To naznačuje, že narůstá rozdíl v tom, jak ženy a muži vnímají svůj přínos v domácnosti.
Mnohé ženy také v internetových diskuzích zmiňují, že byly nuceny na nižší pracovní pozice nastoupit po mateřské dovolené, aby dokázaly lépe skloubit pracovní a osobní život.
Po vyhoření může přijít na řadu psychicky méně náročná práce
Po zkušenosti s vyhořením se řada lidí už nechce vracet zpět do stejného režimu. Nemusí to nutně znamenat, že by neměli chuť dále pracovat. Jednoduše ale mohou toužit po kariérní změně.
Pro bývalou manažerku tak může být například práce uklízečky paradoxně přijatelnější, přestože je výrazně hůře placená a fyzicky náročnější. Rozdíl spočívá zejména v typu zátěže. Místo toho, aby nesla odpovědnost za tým, výsledky a rozpočty, má jasně stanovené úkoly. Jakmile je splní, může odejít domů a na práci už dále nemyslet. Odpadá tak část práce, kterou tito lidé často řeší po pracovní době. Nemusí zvedat telefony, odpovídat na e-maily a být neustále ve střehu. Místo toho se může věnovat rodině, svým vlastním koníčkům a podobně.
Psychicky příjemnější může být i to, že při práci uklízečky je odvedená práce okamžitě vidět. Na druhou stranu v případě manažerské pozice bývá práce často nekonečná a po splnění jednoho cíle okamžitě přichází na řadu další. To potvrzuje i Lenka Hnízdová, která právě takové kariérní změně čelila. „Dříve jsem připravovala podklady vedoucí k rozhodnutí, jejichž výsledky byly až někde v budoucnu. Teď navíc pomáhám konkrétním lidem," uvedla v rozhovoru.
Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz.





Sledovat v Google Zprávách
















































