Kombinace veder a deště odstartovala houbařské žně: Mapa ukazuje, kde v Česku teď rostou nejvíc
Zdá se, že houbařská sezóna se pomalu, ale jistě rozbíhá. A protože Češi jsou národem houbařů, přirozeně nás všechny aktuálně zajímá, zda už rostou. Případně kde.
Po několika týdnech horka přinesly deště do českých lesů tolik potřebnou vláhu. Zatímco některé oblasti na výraznější úrodu ještě čekají, jinde už začínají první letošní houbařské žně.
Vrátit se z lesa s prázdným košíkem není nic, co by si vášnivý houbař přál. Proto je dobré ještě před tím, než do lesa vyrazíte, důkladně prozkoumat, jaké jsou šance na bohatý úlovek. Nález hub totiž většinou nesouvisí jen se štěstím. Hraje v něm roli také typ lesa, podloží, půda nebo míra zastínění. Neméně důležité jsou samozřejmě optimální teploty a jarní či letní vláha. Vzhledem k aktuálním dešťům je vysoce pravděpodobné, že v lese uspějete.
Kde aktuálně houby hledat
Řada zkušených houbařů už má vytipovaná svá místa, u kterých většinou vždy slaví úspěch s bohatým úlovkem. Jenže staré houbařské pravidlo říká, že takové místo se rozhodně neprozrazuje někomu dalšímu.
To vás však nemusí mrzet. Například Český hydrometeorologický ústav pravidelně sleduje a vyhodnocuje pravděpodobnost růstu hub. Přímo na jejich stránkách najdete mapu České republiky s aktuálním hodnocením vláhových podmínek pro růst hub. Podle této mapy v současné době ostrouhají zejména houbaři z jihu Moravy a z okolí Uničova. Tady svítí červená barva, což znamená, že pravděpodobnost růstu hub je tu velmi nízká.
O něco lépe jsou na tom obyvatelé zbytku republiky. V krajích napříč republikou se totiž prolínají dvě barvy – oranžová a žlutá. Oranžová značí nízkou pravděpodobnost a žlutá dokonce střední pravděpodobnost výskytu hub. Obzvlášť houbaři z Libereckého a Moravskoslezského kraje se mohou těšit na dobré úlovky, protože území jejich kraje je zbarveno do žluta téměř celé.
V současné chvíli se však žádná z oblastí Česka nemůže pochlubit světle zelenou či dokonce tmavě zelenou barvou. Ta značí téměř stoprocentní šanci na úspěch, jelikož se pod ní ukrývá vysoká, respektive velmi vysoká pravděpodobnost růstu hub.
Co hlásí samotní houbaři
Při rozmýšlení o tom, kam za úspěšným lovem vyrazit, můžete využít také zkušenosti svých houbařských kolegů. Sdílnější z nich své úlovky i místa, kde k nim přišli, sdílejí v různých skupinách na sociálních sítích nebo v houbařských fórech.
Aktuálně hlásí slušně plné košíky houbaři ze Středočeského kraje. V pátek zde lidé nacházeli především hřiby. Houbařka Dana například radí zajít do lesů na Křivoklátsku. Podobnou úspěšností se chlubí také houbaři z Moravskoslezského kraje. Houbař Honza za dvě a půl hodiny v lese nasbíral dva plné košíky zejména hříbků a babek.
Vyrazit do lesa se vyplatí také v Libereckém kraji, jak ostatně radí i mapa od ČHMÚ. Tamější houbaři potvrzují dobrou úrodu. Například houbař Milan si v sobotu 18. července domů donesl několik hřibů kovářů – do lesa se vydal v okolí Vysoké nad Jizerou. Houbař Jan štědrý výskyt hub v této oblasti potvrzuje: „Kolem Jizerky, tam kde se drží vlhkost, se dá najít ledasco. Mně se podařilo naplnit košík praváky, růžovkami a několika kousky ryzce černohlávka.“
Na Valašsku lidé naopak hlásí dobrou úrodu kuřátek, nebo-li lišek obecných. V Ústeckém kraji byli houbaři v posledních dnech také úspěšní. Třeba v okolí Sněžníku našla houbařka Kamila půl košíku hřibů smrkových, hřibů dubových a lišek.
Pozor na chráněné druhy
Jak už to tak bývá, není tak úplně jedno, co si z lesa domů přinesete. Některé druhy hub jsou totiž přísně chráněné a v žádném případě se nesmí sbírat. Kromě toho tyto druhy nesmíte poškozovat, ničit, prodávat nebo s nimi jakkoli jinak nakládat. Hrozí za to přísné peněžité tresty.
V Česku se mezi chráněné druhy hub řadí například hřib královský nebo muchomůrka císařka. Hřib královský patří mezi takzvané barevné hřiby a vyznačuje se příjemnou chutí a nepřehlédnutelným zjevem. Zároveň je však na seznamu zvláště chráněných hub.
Na něm je zapsána také muchomůrka císařka, která si svůj přídomek vysloužila proto, že v minulosti byla součástí jídelníčku římských císařů. Je velmi chutná a zejména ve středomořské kuchyni vysoce ceněná. V českém lese ji však sbírat nemůžete.





Sledovat v Google Zprávách
























































