Prahu čeká největší proměna za poslední desetiletí. Město ukázalo, kde mají vyrůst stometrové mrakodrapy

Co přesně nový plán změní

Ještě do letošního roku se výška budov v Praze jednotně neregulovala, řešila se až při povolování jednotlivých staveb. Přesně tomu učiní přítrž nový plán, který zastupitelé schválili 28. května 2026 a který začne platit od září. Město rozdělí do čtverců o straně sto metrů a pro každý stanoví povolený výškový strop.

Nová výstavba by přitom měla být podmíněna architektonickými soutěžemi, stejně jako je tomu v zahraničí. Developerské projekty by zároveň měly splnit podmínku, že jejich výšková budova musí okolí něco vracet, například veřejnou vybaveností nebo službami. Jinak riskují, že je okolí nepřijme.

Téma výškových budov bylo při přípravě Metropolitního plánu jedno z nejvýbušnějších, a město nakonec muselo v některých lokalitách snížit výškový strop. Náměstek primátora Petr Hlaváček ale v rozhovoru pro pořad FLOW uvedl, že počítá s tím, že se v roce 2027 spustí změna plánu, která bude cíleně hledat další plochy právě pro výškové budovy.

Do přípravy plánu se zapojilo přes 200 odborníků a plán chrání více než 700 pražských lokalit a 44 městských výhledů. Při přípravě se museli vypořádat s desítkami tisíc připomínek, ne všichni s plánem souhlasili.

Například zastupitel Tomáš Portlík z klubu SPOLU pro Prahu měl k plánu dlouhodobě výhrady a ocenil by u výškových staveb ambicióznější přístup, přesto schválení označil za správné rozhodnutí. Praha 6 zase při projednávání upozorňovala, že plán nedostatečně řeší parkovací kapacity v souvislosti s novou dopravní infrastrukturou. Podobný problém, kdy bydlení vyroste rychleji než okolní infrastruktura, řešila nedávno i výstavba nových satelitů.

Podmínkou pro nové výškové budovy bude i samotná výška , ...

Kde budou nové mrakodrapy stát

Nejvyšší budovy by se měly postavit na Roztylech, Chodově, u vlakové zastávky Eden a u metra Českomoravská, dále na Bohdalci a ve Vysočanech. Osmdesátimetrové stavby by se pak měly objevit na Nových Dvorech, Budějovické a Brumlovce a také na místě bývalého Telecomu na Žižkově.

Hlaváčkův poradce popsal, že se při výběru soustředili na ochranu pražských panoramat a blízkost letišť. Pankrácká pláň, kde už některé stometrové budovy stojí, dostala po dohodě s památkáři povolení jen pro 60 až 70 metrů. Tato oblast v minulosti vyvolala právě nejvíce sporů, protože věže narušily výhled na Pražský hrad. Největší potenciál pro nové výškové stavby má podle Hlaváčka jihovýchod města. 

Záleží přitom na každém metru. Poradce náměstka Zdeněk Völfl uvedl, že developeři budou chtít pravděpodobně využívat spíš horní limit, než aby stavěli níž, než musí.

Otázkou zůstává, jestli s výstavbou stíhá i okolní infrastruktura , ...

Mimo plán má vyrůst i budoucí nejvyšší budova Česka: Top Tower u metra Nové Butovice, kterou navrhl výtvarník David Černý. Plánovaná věž s vrakem lodi byla schválena ještě před účinností územního plánu a její celková výška tak bude 135 metrů.

Co musí přijít, aby to fungovalo

Bez posílení infrastruktury růst Prahy nemá šanci uspět. Nová linka metra D, která by měla být dokončena v roce 2032, sice uleví Praze 4, ale skutečný přínos vidí Hlaváček jinde. Zlomem by mohla být plánovaná železnice pod městem, která by měla přesunout na vlak tisíce lidí ze Středočeského kraje, kteří dnes dojíždějí auty. Infrastruktura ale řeší jen to, jak se do vyššího města dostat, zbývá otázka, proč do výšky vůbec růst.

Nová linka metra D má ulevit přetížené Praze 4 , ...

Co výstavba vyřeší

Náměstek mimo jiné přiznává, že stavění do výšky nevyřeší pražskou bytovou krizi, ale pomůže spíš s hustotou zástavby. V Praze má více než polovina staveb jen dvě podlaží, a to znamená, že se město musí buď dál rozšiřovat do šířky na úkor krajiny kolem nebo zahušťovat zevnitř. Nový plán proto počítá s tím, že 60 % nových ploch k zástavbě bude mít čtyři a více podlaží. Podobně vypadají i nové rezidenční čtvrti, které v Praze momentálně vznikají.

Hlaváček svou vizi opírá i o demografii. V horizontu padesáti let vidí Prahu jako metropoli se dvěma miliony obyvatel. Jako inspiraci uvádí Paříž, která má hustotu zhruba 210 obyvatel/ha, a přesto funguje jako město s dostatkem zeleně. Praha má zatím v zastavěném území jen 56 obyvatel/ha.

Zda plán uspěje a z Prahy se stane město, které výškové budovy přijímá stejně jako Vídeň nebo Paříž, ukáže až čas. Rozhodne o tom, jak budou vypadat developerské plány, co skutečně okolí vrátí a jestli se podaří plánované dopravní stavby dotáhnout do konce.