Mravenci na zahradě často prozradí, že něco není v pořádku. Zahrádkářům vysílají varování, která se nevyplácí ignorovat

Mravenčí stezka může vést na strom, pod terasu i do květináče. Každé z těchto míst obvykle ukazuje na jinou příčinu jejich výskytu. To, kam mravenci míří, totiž často napoví víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Mravenci na stromě

Mravenčí kolona stoupající po kmeni stromu obvykle znamená jediné – v koruně se usadily mšice. Mravence sem láká sladká medovice, kterou produkují. Nejčastěji se mšice objevují na růžích, ovocných stromech nebo okrasných keřích, kde mají ideální podmínky k rozmnožování.

Mšice vysávají z rostlin mízu, oslabují je a některé druhy na ně přenášejí i rostlinné viry. Napadený strom poznáte podle zkroucených a lepkavých listů nebo černého povlaku. Mravencům mšice ale nevadí. Dostávají od nich onu medovici, a proto je chrání před jejich přirozenými nepřáteli, především slunéčky.

Jakmile odstraníte mšice, většinou zmizí i mravenci. Menší napadení lze zvládnout silnějším proudem vody nebo postřikem zředěné mýdlové vody, který je vhodné aplikovat ráno nebo večer, když nesvítí přímé slunce.

Mravenci pod terasou

Jestli se mravenci objevují hlavně mezi spárami dlažby a kolem nich přibývají drobné hromádky písku nebo prohlubně, mohou si pod terasou budovat hnízdo. Suchý a teplý písek ze spár jim slouží jako stavební materiál a jeho postupným vynášením ven pod dlažbou vznikají dutiny. Z toho se vytvoří prohlubeň, kterou pak majitel chybně považuje za sedání podloží.

Hromádky písku ve spárách prozradí, kde si mravenci budují hnízdo , ...

Pokud je dlažba položena do písku, mohou si pod ní mravenci budovat hnízdo celé měsíce. Postupně přitom odnášejí materiál ze spár, takže se časem mohou objevit dutiny a dlažba se začne propadat. Naopak betonový podklad jim podobné hloubení prakticky neumožňuje.

Proti chodbičkám může pomoci výměna spárovacího písku za polymerní. Ten po navlhčení ztvrdne, mravenci se do něj hůře zakousnou a zkomplikuje jim budování nových chodbiček. Suchý a snadno zpracovatelný materiál mravence láká i tam, kde by je člověk čekal nejmíň: ve vlastních květináčích, ať už stojí na terase nebo na balkoně.

Mravenci v květináči

Mravenci mají rádi lehkou a snadno prokopatelnou zeminu, proto si také často vybírají právě květináče. Na jejich přítomnost upozorní drobné hromádky zeminy na povrchu nebo mravenci vybíhající ven při zalévání.

Příčinou uvadlé rostliny nemusí být sucho , ...

Problém nespočívá v mravencích samotných, ale v jejich chodbičkách. Ty mění způsob, jakým voda půdou prosakuje. Čínská studie zaměřená na mravence rodu Camponotus ukázala, že voda se v půdě s mraveništěm vsakuje více než dvacetkrát rychleji než v půdě bez nich. Rostlině pak může chybět dostatečná vláha, přestože ji pravidelně zaléváte.

Ve většině případů pomůže důkladné prolití květináče nebo jeho krátké ponoření do vody. U rostlin, které tolik vláhy nesnesou (například sukulenty nebo kaktusy), je vhodnější narušit povrch substrátu nebo ho zalévat častěji v menších dávkách.

Mravenčí stezka až do domu

Jakmile jednou některý z mravenců objeví zdroj potravy, cestou zpět do mraveniště zanechá feromonovou stopu. Ostatní mravenci ji během několika minut zachytí a následují a z jediného mravence se pak rychle stane dlouhá kolona vedoucí až do domu.

Zbytky jídla mohou mravence dovést až do vaší kuchyn , ...

Samotné odehnání viditelných mravenců nestačí. Musíte odstranit i onu stopu, například octovou vodou nebo vodou se saponátem, ale hlavně uklidit i zdroj potravy. Nejčastější viníci bývají otevřené sáčky s cukrem, miska jídla pro psa nebo kočku nechaná přes noc venku nebo i drobky pod grilem. Mravence ještě můžete odhánět vůněmi, které nemají příliš rádi, například skořicí nebo levandulí, které odlákají i další škůdce.

Stačí tedy nejdříve najít příčinu a teprve pak řešit mravence. Jakmile zmizí mšice, uklidí se zbytky jídla anebo se opraví spáry v dlažbě, mravenci se obvykle přesunou jinam. Chemické přípravky tak často nebývají vůbec třeba.