Zazimovat zahradu v říjnu nemusí být dobrý nápad. Předčasná péče může rostlinám paradoxně uškodit

Zimní spánek rostlin (ale i živočichů) nepřichází úderem prvního listopadu, jeho spouštěčem je postupné zkracování dne a pokles průměrných denních teplot pod 5 °C. V této fázi rostliny stahují živiny z listů do kořenového systému a připravují se na nadcházející zimu. Pokud zahradu připravíme příliš brzy, můžeme tak nevědomky rostliny poškodit a dokonce i zahubit.

Druh rostliny a teploměr v ruce

Některé rostliny je třeba chránit před mrazy a izolovat je. Zkušení zahrádkáři tak doporučují nesledovat kalendář, ale mít přehled o konkrétních druzích rostlin a podmínkách, za kterých dokáží přezimovat. Pokud rostlinu izolujeme (například obalením do netkané textilie) příliš brzy, v době, kdy teploty vystupují nad 10 °C, můžeme narušit přirozenou přípravu rostliny na zimu. Uměle vytvořené mikroklima pod krytem udrží rostlinu v aktivním růstu. Nové a nevyzrálé pletivo je tak v přímém ohrožení při prvním silnějším mrazu. Rostlina pak okamžitě odumírá. Vyšší teploty a zakrytí rostlin pak mohou vytvořit i podmínky pro houbové choroby a hnilobu.

Jak doporučují zkušení zahrádkáři, zazimování je nejlepší provést až ve chvíli, kdy vrchní vrstva půdy mírně promrzne a noční teploty klesají pod bod mrazu alespoň několik dní po sobě. Ačkoliv je zazimování pro mnoho lidí hlavně o zakrytí rostlin, přípravy by měly přijít již na konci léta. Především jde o změnu hnojiva. Zatímco na jaře rostliny potřebují dusík pro růst zelené hmoty, od pozdního léta je vhodné aplikovat draselná a fosforečná hnojiva. Draslík zpevňuje buněčné stěny a reguluje vodní režim v rostlině. Zvýšení obsahu draslíku v pletivech výrazně snižuje bod mrazu buněčné tekutiny až o několik stupňů, rostlina je tedy v mrazech odolnější. Stejně tak je dostatek času na úklid listí, který je vhodné dělat až v listopadu, ale není nutné jej ze zahrady uklízet až do jara. U trvalek slouží jako skvělá izolace proti mrazu a v trávě slouží jako přírodní hnojivo. Instalace chvojí, mulče nebo různých druhů zakrytí může proběhnout až v prosinci.

Spadnou úrodu sebereme a uklidíme. , ...

Na co se zaměřit prioritně

Každý má na zahradě rostliny, které mu vyhovují, a ta skladba je tedy různorodá. Je tedy nutné vědět, jaké podmínky rostliny potřebují, a věnovat jim individuální péči. Obecně lze říci, že ochrana by měla být cílená a zaměřená hlavně na choulostivé druhy a výsadby. Zvláštní péči potřebují například růže. Základem je nakopčení zeminou do výšky cca 20 cm nad místo štěpování. Nedoporučuje se používat rašelinu, která do sebe váže vodu a v mrazech vytvoří ledový krunýř. Kritickým bodem je místo očkování v korunce, to se obaluje například jutou a vycpává se slámou nebo dřevitou vlnou.

Jinou péči vyžadují stálezelené rostliny, jako jsou rododendrony, bobkovišně nebo pierisy. Tyto rostliny většinou nezmrznou, ale spíše uschnou. Za mrazivých a slunečných dní se zahřejí listy a spustí se odpar vody. Jenže jelikož je půda zmrzlá, nemůže rostlina vodu dočerpat kořenovým systémem. Tyto rostliny se tak nemusí obalit, ale potřebují pouze zastínit. Na zahradě je třeba dohlédnout i na mladé ovocné stromky a jejich kmeny opatřit bílým nátěrem, aby nedošlo k mrazovým trhlinám. Ty vznikají při prudkém střídání nočních mrazů a denního teplého zahřátí kůry. Rozdíl během dne a noci může na kmeni činit více než 20 °C. Okrasné trávy je zase nutné svázat do snopu a vytvořit stan, po kterém bude stékat voda. Zabráníme tak jejich poškození. Stříháme je až na jaře. Kolem trsu pak přisypeme vrstvu suchého listí chráněného chvojím.

Rostliny v květináči

Jinou péči vyžadují rostliny v nádobách, květináčích a kontejnerech. Zde je riziko promrznutí kořenového balu ze všech stran. V praxi musíme myslet na izolaci dna. Nádoby umístíme například na polystyrenovou desku nebo dřevěný rošt. Dále je nutné nádobu obalit, a to třeba bublinkovou fólií a poté do juty či rákosu. Obaluje se pouze květináč, a ne celá rostlina. Rostliny je pak nutné přemístit co nejblíže ke zdi domu, ideálně k jižní nebo západní stěně.

Ať už jde o rostliny v půdě nebo v nádobě, častým problémem je zálivka. Až 80 % stálezelených dřevin a jehličnanů odumře kvůli suchu. Většina lidí přestane rostliny v říjnu zalévat. Jenže pokud je suchý podzim, rostliny mohou odumřít kvůli nedostatku vody. Před zamrznutím půdy je nezbytné provést důkladnou zálivku. Tu je pak nutné opakovat i v době zimních oblev, většinou v lednu a únoru.