Zahradní architekt nedoporučuje sázet túje podél plotu. Místo nich radí dřevinu, která vypadá lépe a není náchylná ke hnědnutí

Túje byly v dřívějších dobách považovány za vhodnou možnost pro živé ploty. V posledních letech se ale vlivem tropických teplot přestalo těmto dřevinám v českých zahradách dařit. Málokdo tak má to štěstí, že jsou jeho túje krásně zelené a prospívají. Spíše jsou k vidění usychající a hnědé stromky, které rozhodně zahradě na kráse nepřidají.

Proč zahradní architekt nedoporučuje vysazovat túje?

Nejeden odborník vám řekne, že na túje byste měli raději zapomenout. Je tomu tak z jednoho jediného důvodu. Tento typ dřevin totiž velmi špatně snáší dlouhodobé sucho, což je v našich podmínkách celkem problém. Průměrné teploty neustále narůstají, sucho se prohlubuje a o nějakých pravidelných srážkách nemůže být ani řeč. V posledních letech tak při tropických teplotách túje usychají, hnědnou nebo zcela odumírají.

Túje mají tendence usychat a reznout. , ...

Velké množství vody je po výsadbě tújí základ

To, že rostliny potřebují po vysazení pořádnou dávku vláhy, je známá věc. Túje však vody potřebují mnohem více, a to dokonce až několik let po výsadbě. Kořeny sazenic totiž nejsou zpočátku ještě dostatečně hluboko. Obzvláště kritický je první rok od výsadby. V této době je nezbytné myslet na pravidelnou a vydatnou zálivku. Pro mladou rostlinu je potřeba 1–1,5 velké konve na jedno zalití. Zemina musí být neustále vlhká, ale nikoliv přemokřená, tak na to pozor.

Vhodnou alternativou je například jilm sibiřský. , ...

Zvyšující se nároky tújí ve vedrech

Husté koruny stromů, vlhký stín a stabilní porosty jsme dlouhou dobu považovali za naprostou samozřejmost. Dnes už doslova mizí před očima. Podle dostupných dat za tím stojí kombinace narůstajících teplot, dlouhotrvajícího sucha a extrémních vln veder. Tento nápor jednoduše keře a stromy nedokáží zvládat. A oslabená túje je navíc také rájem pro nejrůznější škůdce, jako je například molovka thujová nebo nejrůznější hloubkové choroby (např. sypavka).

Obzvláště ve vedrech se zvyšují nároky tújí na údržbu. Potřebují až 10× více vody, trpí prosycháním a jsou mnohem náchylnější k různým nemocem. Problémem je i to, že jakmile začne jedna z těchto dřevin odumírat, začnou se často tyto projevy šířit dále po celém živém plotu. Slunce a časté zalévání navíc vyplavují z půdy důležité živiny, takže se zvyšují i nároky na hnojení.

Jaké zvolit vhodnější a odolnější alternativy pro živý plot?

Pokud hledáte vhodnější alternativu, která nebude na zimu opadávat, je jednou z možností bobkovišeň lékařská. Ta je mimořádně odolná, roste rychle a s přehledem zvládne i sucho. Za rok vyroste přibližně o 25–50 cm. Další možností je i stálezelený keř ptačí zob, který pravidelným zastřihováním vytvoří hustý plot. Roční přírůstky jsou kolem 30–50 cm. Může být ale náchylnější k různým škůdcům.

Mezi zahrádkáři je celkem populární také jilm sibiřský, kterému se také říká turkestánský brest. I ten roste závratnou rychlostí, na zimu ale opadává. Jedná se o nejrychleji rostoucí dřevinu, protože roční přírůstky dosahují 1,2–1,8 m. Pro zelené oplocení je zajímavou alternativou také popínavý břečťan, který dokonale oživí i ten nejnudnější plot. Hodí se například na nevzhledné zídky, protože účinně zakryje nehezké části plotu. Za rok povyroste až o jeden metr. Nezapomeňte si ale ujasnit pravidla týkající se toho, kdo má povinnost starat se o živý plot mezi vaším a sousedním pozemkem.