Lidé si na Facebooku radí, jak vyčistit vodu v bazénu. „Nejlepší způsob, jak dostat vyrážku a zničit si vodu,“ varuje odborník
Sezóna letního koupání je v plném proudu a každý, kdo má v nezvykle horkém počasí k dispozici bazén, si může mnout ruce. Samotná údržba bazénu není nic těžkého, ale mnoho nováčků v ní přesto tápe. Pokud byste se náhodou chtěli poradit ve skupinách na sociálních sítích, ušetříme vám čas – mnoho domácích rad je podle odborníků maximálně tak nejlepší způsob, jak dostat vyrážku a zničit si vodu.
Scénář je každý rok vesměs stejný. Přijdou první červencová vedra a spolu s nimi teplota v bazénu vystoupá nad 26 stupňů, což klade zvýšené nároky na údržbu. Rady na internetu ale nejsou ani zdaleka vždy prospěšné. Ba naopak, odborníci pravidelně varují, že řada z nich může být dokonce i nebezpečných. Pojďme se podívat, které z nich opravdu fungují a kterým se obloukem vyhnout.
Nejčastější babské rady, které najdete
Repertoár babských rad, které můžete dostat, je poměrně široký. Často se opakují doporučení používat nějaké přírodnější alternativy. „My dáváme jedlou sodu. Funguje to skvěle, cenově je dostupná a je to navíc zcela přírodní,“ argumentuje sebevědomě jedna z diskutujících. Další se přidává s tím, že používají ocet nebo třeba peroxid vodíku.
Část diskutujících také doporučuje slaný bazén, do kterého pak není třeba dodatečně dávat žádné dezinfekční prostředky, protože se o všechno postará tzv. solinátor. Ti, kteří používají Savo (případně jakékoliv jiné chemikálie obsahující chlór), mnohdy doporučují zbytečně vysoké koncentrace. Fungovat to samozřejmě bude, ale pro osoby s citlivější pletí je to nejlepší cesta k ekzémům a vyrážkám.
Chlor do bazénu patří, ale jaký? A kolik?
Jasné je, že chlor (nebo jinou dezinfekci) do bazénu za normálních okolností přidávat musíte, protože jinak na vás bude čekat zakalená a nepříjemně zapáchající voda, ve které se rozhodně nebudete chtít koupat. Problém je, že rozhodně nemůžete použít cokoliv, co doma najdete. Některé dezinfekce používané v domácnosti totiž obsahují třeba tzv. tenzidy, které mají za úkol udržovat povrchy čisté. Do bazénu se však nehodí, protože mohou ničit těsnění i folii a navíc negativně ovlivňují celkové pH vody.
Ideální je samozřejmě používat přímo přípravky, které jsou pro bazény určené – například nejpopulárnější Savo má přímo edici nazvanou Savo do bazénu. Produkty z této řady už obsahují jen látky, do bazénu patří.
Druhým omylem je špatné dávkování. Když voda nespolupracuje, část lidí má tendenci přidat více chloru. To je ale ošemetné, protože účinnost chloru je pevně navázána na hodnotu pH. A pokud je pH nad 7,8, ztrácí chlor naprostou většinu své dezinfekční schopnosti. Přidávat ho navíc může být i nebezpečné, protože pak hrozí podráždění pokožky a sliznic, vyrážky a ekzém.
Ideální je proto dávkovat přesně podle návodu na obale dezinfekčního prostředku, který se rozhodnete používat. Většina z nich obsahuje nejen informace o pravidelném dávkování a jeho frekvenci, ale také o tzv. šokové chloraci, která se provádí jednorázově.
A co peroxid vodíku, ocet nebo soda?
Upřímně řečeno zdaleka ne všechny alternativy jsou úplný nesmysl. Mnohdy ale nejsou tak populární, protože nejsou úplně praktické. Peroxid vodíku je například zcela platnou alternativou chloru, která nedráždí sliznice ani nezapáchá. Nevýhodou je však výrazně vyšší dávkování, například na 10 kubíků vody byste museli týdně použít asi litr a půl 12% peroxidu.
Jedlá soda pouze upravuje alkalitu vody, ale nenahrazuje dezinfekci. Pokud byste používali jen ji, voda by se postupně zkazila a začaly by se v ní množit řasy i bakterie. Ocet by teoreticky fungovat mohl, ale v praxi nedává jeho použití smysl, protože by měl naprosto minimální efekt a potřebovali byste ho rovněž obrovské množství.
Jak řešit zelenou vodu správně?
V podstatě všechny profesionální zdroje doporučují velmi podobný postup. Základem je pravidelně měřit pH kalibrovaným testerem. Ideální je to dělat dvakrát týdně a pokaždé byste se měli pohybovat mezi hodnotami 7,0 a 7,4. Pokud máte bazén se zelenou vodou, aplikujte šokovou chloraci podle návodu na vašem dezinfekčním prostředku – obvykle to může být až pětinásobek běžně používaného množství.
Důležité je nechat dostatečně dlouho běžet filtraci, protože bez správné cirkulace se přípravek nikam nedostane. Pokud používáte pískovou filtraci, je následně dobré přepnout ventil na WASTE a vysát usazeninu. V případě, že zůstal v bazénu zákal, přidejte vločkovač, který shlukne jemné částice, které buď klesnou ke dnu, nebo je zachytí filtr. Nakonec znovu přeměřte pH a chlor vraťte do původních provozních hodnot.





Sledovat v Google Zprávách





















































