Situace se týden od týdne zhoršuje. Meteorologové varují, že před zimou nabírá vývoj počasí nepříznivý směr
Letošní jaro bylo v Česku nejsušší od roku 1961. Situaci pak příliš nezlepšilo ani léto. Letos během něj podle meteorologů od června do srpna spadlo v průměru jen 193 milimetrů srážek, což tohle období zařadilo na 11. místo mezi nejsuššími od roku 1961. I další srážkový vývoj přitom může být nepříznivý, a to i když nakonec začne pršet.
Podíváme-li se na týdenní předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v pátek, v neděli a v pondělí se mohou na některých místech vyskytnout přeháňky. Jinak ale ani nadále s vydatnějšími srážkami počítat nelze, byť se v polovině příštího týdne může někde objevit občasný déšť. Suché letošní počasí tedy pokračuje, což může trvat i nadále. I když navíc vydatnější srážky nakonec přijdou, vzhledem k teplotě Středozemního moře možná budou až extrémně vydatné.
Takhle vstupuje Česko do října
Srážkový deficit se s příchodem října zvětšuje, a to nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Silný vysokotlaký systém nad střední Evropou drží nízkotlaké systémy daleko od Atlantiku a změna povětrnostní situace prozatím není v dohledu. „Nad střední Evropou se usadil silný vysokotlaký systém, který odklání tlakové níže z Atlantiku spolu s jejich frontami daleko na sever,“ uvádí rakouský meteorologický portál Tauernwetter.at.
Podle meteorologů jsou Středozemní moře a severní části Atlantiku enormně teplé, což znamená větší odpařování vody, a tedy i větší vlhkost vzduchu. To zvyšuje potenciál silných dešťů, který však zůstává vinou tlakové výše nad střední Evropou nevyužit. Suché počasí tak může přetrvávat i v následujících týdnech. Pršet by nemuselo minimálně do poloviny října, ale podle černých scénářů by tahle situace mohla vydržet klidně i po celý měsíc.
Málo srážek potvrzují i čeští meteorologové. „Období jako celek očekáváme srážkově podprůměrné až průměrné. Průměrný úhrn v jednotlivých týdnech by měl být většinou do 5 mm, v týdnu od 12. do 18. října kolem 10 mm. Atmosférické fronty se budou při svém postupu z Atlantiku do vnitrozemí rozpadat,“ píše ve své měsíční předpovědi ČHMÚ. Ačkoli se tedy na pobřeží Evropy mohou objevovat silné deště, ve vnitrozemských oblastech bude i nadále panovat sušší počasí.
Podzim může být v Česku velmi suchý
Ačkoli máme podzim spojen se sychravým počasím, toto roční období může být také nezvykle suché. To ostatně známe i z nedávné minulosti. Na srážky byly podzimní měsíce opravdu chudé před pěti lety. V roce 2021 spadlo za celé období na naše území podle ČHMÚ jen 88 milimetrů srážek, tedy pouze 57 procent normálu oproti letům 1991 až 2020. Jednalo se tak o druhý nejsušší podzim od roku 1961. Sušší byl jen v roce 1982, kdy spadlo pouhopouhých 74 milimetrů.
Déšť nemusí přinést jen vysvobození
Ačkoli bychom vydatnější deště ve střední Evropě potřebovali a ocenili, ty nakonec mohou znamenat i velké riziko. Vzhledem k vysoké teplotě Středozemního moře hrozí, že by najednou mohlo pršet až příliš. Proto mohou hrozit povodně. „V nejhorším případě to může vést nejen k velkému dešti, ale také k záplavám, zejména proto, že vyschlé půdy zpočátku špatně absorbují silný déšť. Rok 2024 ukázal, jak rychle se to může stát,“ uvádí meteorologové z Tauernwetter.
Katastrofální povodně z roku 2024, což byl nejteplejší rok v historii měření, byly skutečně spojeny s nezvykle teplým Středozemním mořem a tlakovou níží Boris. V období od 11. do 19. září jsme zažili jedny ze tří nejhorších povodní v historii ČR (společně s lety 1997 a 2002). V Česku si vyžádaly 7 lidských životů a škody za téměř 70 miliard korun. Pro vývoj v dalších týdnech tak bude důležité nejen množství srážek, ale i jejich intenzita. V zimě by každopádně mohl být zase deficit sněhových srážek, což se však ještě může změnit.





Sledovat v Google Zprávách















































