Babiš stojí před zásadním rozhodnutím. Pokud vláda nezasáhne, Čechům od ledna výrazně vzrostou výdaje na domácnost

Ačkoliv za dob vlády Petra Fialy hojně používal Andrej Babiš narativ o „Fialově drahotě“, před podobnou situací teď stojí on sám. Jeho vláda již schválila sérii sociálních dávek a benefitů včetně jednorázového příspěvku seniorům, ale přesto to nevypadá, že by tím dokázala vykompenzovat rostoucí náklady na životní potřeby. A podle expertů ji to nejhorší teprve čeká. 

Plyn i elektřinu čeká zdražování

Nejzávažnější zprávou pro české domácnosti je aktuální predikce vývoje cen plynu. Experti u něj odhadují, že by od ledna mohl zdražit až o 35 %, což může ročně znamenat dodatečný výdaj mezi 4 a 10 tisíci pro každou domácnost, která plynem topí. Finální účet ale bude záležet na tom, jaká bude nadcházející zima – pokud bude mírnější, spotřeba plynu bude nižší, a tedy ani výdaje za něj nebudou tak vysoké. Nehledě na to, že další vývoj cen bude do značné míry definován dalším geopolitickým vývojem nejen na Blízkém východě. 

„České domácnosti, které topí plynem, čeká od ledna zdražení o třetinu. Na vině je válka na Ukrajině, v Hormuzu a nyní i další ohrožení lodní dopravy u Jemenu. Vicepremiér Karel Havlíček už hovoří o energetické krizi. Zdražení životních nákladů obyvatelstva je politický problém. To Andrej Babiš – na rozdíl od bývalé vlády – dobře ví. Přesvědčil se o tom za covidu, kdy vyvolal chaos a odstartoval jednu z nejvyšších inflací v Evropě, známou jako Babišova drahota. A prohrál na tom volby,“ píše na rovinu renomovaný komentátor Jan Vávra ve svém příspěvku pro iRozhlas. 

Podobně napjatá je situace také u elektřiny. Jak jsme informovali v jednom z našich předešlých článků, ceníky už upravil ČEZ, E.ON a dokonce i Pražská plynárenská. Problémem je především to, že velkoobchodní burzovní cena, tedy ta, za kterou nakupují dodavatelé, od začátku roku do srpna vzrostla bezmála o 80 procent. 

Pohonné hmoty zdražují také 

Souběžně s energiemi čeští řidiči registrují i druhou vlnu zdražování – tentokrát u pohonných hmot. Podle zářijových údajů společnosti CCS stojí v Česku benzin v průměru 45,91 Kč za litr, nafta dokonce 49,52 Kč za litr. Vláda již stihla zareagovat dvěma paralelními opatřeními platnými od 1. října. Tím prvním je cenový strop platný pravděpodobně na jeden měsíc, druhým je snížení spotřební daně na naftu na nejnižší úroveň, kterou unijní legislativa dovoluje. Otázkou však je, zda tato krátkodobá opatření dokáží zvládnout dlouhodobý trend. 

Ceny benzínu i nafty prudce rostou, na což vláda zareagovala snahou o úpravu spotřební daně i dočasnými cenovými stropy. , ...

Politici mluví o energetické krizi 

Energetická politika Babišovy vlády spadá primárně do agendy vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, který již v posledních týdnech začal otevřeně používat termín „energetická krize“, což je rétoricky zásadní posun. Viníka celé situace se však stejně jako koaliční partneři snaží hledat spíše kolem sebe – včetně u nás nepopulárního Green Dealu. Stát přitom nástroje pro boj s energetickou krizí hypoteticky vzato má – od dotování regulované složky ze státního rozpočtu přes cenový strop na plyn (nebo snížení DPH) až po zvýšení dávek a příspěvků tak, aby nejvíce zasažené domácnosti získaly kompenzace. Problém je v tom, že státní rozpočet se nachází v rekordním deficitu a peníze na další výdaje v něm chybí. Všechna tato opatření by přitom vyžadovala od jednotek až po nižší desítky miliard korun. 

Někteří analytici se vzhledem k aktuální situaci nevyhnou určitému srovnání Andreje Babiše s Donaldem Trumpem. V Americe totiž nejen v důsledku války na Blízkém východě došlo k výraznému růstu životních nákladů běžných lidí. A právě to značně snižuje další šance na republikánský úspěch v příštích volbách. 

Podobně je na tom český premiér, který získal moc mimo jiné díky slibu, že za jeho vlády se situace s Fialovou drahotou zásadně zlepší. Realita je však taková, že zdražování energií a pohonných hmot bude dáno primárně globálními faktory, na které má česká vláda velmi omezený vliv. A pokud nezasáhne rozpočtovými opatřeními, plná tíha zdražení dopadne na české domácnosti. Jestli se rozhodne nezasáhnout, riskuje růst nákladů na život a s ním i možnou volební porážku. Když zasáhne a uchýlí se k masivním plošným kompenzacím, riskuje další prohloubení deficitu a ohrožení stability veřejných rozpočtů.