Soused přišel s pilou a požadoval pokácení stromu na mém pozemku. Prý mu stíní, a proto ho musím pokácet
Vlastnické právo má své limity, které poměrně podrobně upravuje česká legislativa. Zdaleka tedy neplatí, že by si každý majitel mohl na svém pozemku dělat cokoliv čistě podle vlastních představ. Týká se to mimo jiné i stromů či jiných rostlin.
Především rozsáhlejší stromy a keře mohou zapříčinit vznik hned několika komplikací – v některých případech se jedná o reálné nebezpečí, v jiných pak problém spočívá v omezování sousedů, kteří pak nemohou svůj pozemek využívat plnohodnotně. Aktuálně platná legislativa se věnuje hned několika situacím, ve kterých může majitelům vzniknout povinnost strom odstranit. Zrovna tak ovšem existují případy, kdy je pokácení stromu v rozporu se zákony České republiky.
Kdy může vadit stín ze stromu
Jeden z majitelů rodinného domu popisuje svou zkušenost se sousedským sporem kvůli stromu: „Nejdřív to byly jen narážky, že strom překáží. Pak přišly výhrůžky, že zavolá úřady, a nakonec se objevil s motorovou pilou. Tvrdil, že strom musím odstranit, protože mu bere světlo. Až později jsem zjistil, že zákon to vidí jinak.“
Vzrostlé stromy, které zastiňují pozemek, bývají předmětem sousedských sporů poměrně často. Pravda je v tomto případě taková, že soused, který se se zastíněním potýká, automaticky nemá právo přikázat druhému majiteli pozemku, aby strom odstranil.
U imisí totiž obecně platí, že majitel je povinen odstranit jejich zdroj pouze za předpokladu, že podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Hovoří o tom § 1013 nového občanského zákoníku. Pokud strom pouze stíní, kácení bývá obvykle až poslední možností.
Mezi imise se kromě stínu řadí i prach, voda, světlo, hluk, otřesy nebo jiné podobné účinky. U rostlin se může jednat rovněž o pyl, jehličí, listy apod.
V praxi tedy platí, že soused není oprávněn požadovat po jiném majiteli pozemku pokácení stromu ani tehdy, když ze stromu pouze běžně padají šišky, listí, jehličí nebo plody. Výjimku mohou představovat pouze případy, kdy jsou imise nepřiměřené vůči místním poměrům - v takových situacích však celou záležitost obvykle posuzují soudní znalci, kteří by měli při posuzování každého případu vzít v potaz celou řadu komplexních faktorů.
Když strom představuje reálné nebezpečí
Pravděpodobně nejjasněji hovoří stávající legislativa o případech, kdy strom reálně ohrožuje zdraví, majetek nebo dokonce život jiných fyzických osob – tedy ve většině případů sousedů.
Každému majiteli pozemku totiž náleží ze zákona povinnost starat se o rostliny tak, aby nedocházelo k rozvoji škod. Této povinnosti se věnují především § 2900 a 2901 zákona č. 89/2012 Sb., který je známý jako nový občanský zákoník.
„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit,“ praví § 2900 občanského zákoníku.
V praxi se tento paragraf vztahuje například na situace, kdy se na pozemku nachází starý strom ve špatné kondici, strom se špatným kořenovým systémem nebo strom s poškozeným kmenem. Majitel je v takových případech povinen učinit preventivní opatření, která odvrátí potenciální hrozbu. Nejčastěji jde právě o pokácení stromu.
Jestliže strom představuje bezpečnostní hrozbu a majitel pozemku není ochoten zajistit ochranu, sousedé mají právo se domáhat řešení i soudní cestou.
Kořeny přesahující hranice pozemku
V tomto případě je celá záležitost komplikovanější. Zákon č. 89/2012 Sb. poskytuje sousedovi možnost odstranit kořeny, které přesahují na jeho pozemek, má to ovšem svá pravidla.
Klíčový je v tomto směru především § 1016 nového občanského zákoníku. Ten ve druhém odstavci říká, že pokud vlastník v přiměřené době na sousedovu žádost neodstraní kořeny zasahující na vedlejší pozemek, soused je smí šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit sám. To ovšem může učinit pouze za předpokladu, že mu kořeny způsobují škodu nebo jiné obtíže.
V praxi se jedná například o situace, kdy kořeny zasahují do základů domu, inženýrských sítí apod. V tomto případě nicméně platí, že sousedovi nenáleží povinnost odstranit strom celý – jde výhradně o kořeny.
Svá jasná pravidla má i výsadba stromů. Podobně jako například oplocení vlastního pozemku, před nímž je vždy vhodné zkontrolovat katastr nemovitostí.





Sledovat v Google Zprávách

























































