Květiny ve vedrech na zahradě vadnou i při pravidelné zálivce. Zahradník radí, jak je zachránit, než úplně uhynou

Pravidelná zálivka je pochopitelně v horkých letních dnech nepostradatelná. Kromě toho ale můžete podniknout řadu dalších podpůrných kroků, kterými rostlině ulevíte a pomůžete jí vlnu veder překonat.

Horké teploty jsou pro rostlinu stresující

Podle Claudie Steen, působící pro Washington State University Extension většina běžně pěstovaných rostlin nejlépe roste při venkovních teplotách, které se pohybují v rozmezí od 15 do 29 °C. Pokud delší dobu přetrvávají teploty přesahující 32 °C, mohou začít některé rostliny vykazovat známky tepelného stresu. 

Tento tepelný stres se u rostlin často projevuje právě srolováním listů do ruličky. Rostlina se tímto způsobem snaží zmenšit plochu listů, aby se z nich tolik neodpařovala voda. Ze stejného důvodu se uzavírají i průduchy, tedy mikroskopické otvory v listech, které umožňují pohyb vlhkosti a vzduchu. Tímto způsobem se rostlina snaží alespoň částečně snížit ztrátu vlhkosti. 

Vlhkost v zahradě pomůže udržet mulč , ...

Rostlinu zastiňte a v záhonech vsaďte na mulč

Prvním krokem při déletrvajících vedrech je rostlinám vytvořit příznivější podmínky. Pokud rostliny pěstujete v nádobě, může dávat smysl je přesunout pryč z ostrého slunce, aby se kořeny nepřehřívaly. V zá­honech pak rovněž můžete vsadit na vhodné stínění. 

Kromě toho můžete v záhonech vsadit na mulčování. Právě mulč pomáhá zachovat vlhkost v půdě delší dobu, jelikož zpomaluje odpařování a minimalizuje kolísání vody. Takovým typem mulče může být i jednoduše posekaná tráva, kterou nahromadíte kolem každé rostliny. 

Alys Fowler pro The Guardian popsala, že kromě mulče pomohou vodu v půdě udržet půdopokryvné rostliny: „Mulč dokáže výrazně pomoci, ještě účinnější je ale přirozený pokryv půdy. Ať už jde o půdopokryvné rostliny, nebo například jetel či štírovník.“

Vyzkoušejte zálivku s epsomskou solí

Zkroucené a žluté listy mohou být často známkou nedostatku hořčíku. V takovém případě může být prospěšné použití epsomské soli. Ta se od klasické kuchyňské soli liší, jelikož se skládá z hydratovaného síranu hořečnatého.

Pokud potřebujete, aby se listy vzpamatovaly co nejrychleji, doporučuje se připravit postřik z pěti litrů vody a dvou polévkových lžic soli. Alternativou je pak nasypání epsomské soli přímo kolem okrasných keřů, stromů či květin. 

I během veder zbavujte záhony plevele 

Ačkoliv mnoho lidí má tendenci v horkých dnech zredukovat péči o zahradu na minimum, odborníci doporučují se právě v tuto chvíli vypořádat s plevelem. Tomu se totiž naopak v horkém a suchém počasí může dařit a jeho rozrůstání může odebírat vodu a živiny pěstovaným rostlinám. Proto se snažte průběžně projít jednotlivé záhony a s případným plevelem se vypořádat. 

Zahradu zalévejte brzy ráno nebo pozdě večer , ...

Využijte sílu kompostu

Pokud chcete v zahradě celkově udržet více vlhkosti, neměli byste zapomínat ani na využívání kompostu. Organická hmota v něm totiž funguje jako houba. Jakmile pak přijde déšť nebo vydatná zálivka, nasaje vodu a postupně ji uvolňuje ke kořenům. Díky tomu půda nevysychá tak rychle.

Heather Taylorová pracující pro Hudsonovo rostlinné centrum v Duffieldu v Derbyshire pro BBC uvedla: „Dobře vyzrálý kompost nebo uleželý hnůj půdu vyživí a opravdu jí pomůže, až konečně přijde déšť.“

Kromě toho samozřejmě pamatujte na správnou zálivku, ke které byste měli přistoupit brzy ráno nebo naopak pozdě večer. Kořeny rostlin by totiž měly růst dolů, nikoliv nahoru. Pokud budete zalévat zahradu během dne, kořeny se budou pohybovat nahoru a hledat odpařující se vodu.