Kromě PET lahví nás brzy bude čekat zálohování i plechovek. Kolik za jednu plechovku dostanete a vyplatí se je už teď schovávat?

Zálohování PET lahví a plechovek funguje již v několika zemích. Příkladem může být sousední Slovensko, Polsko, Německo nebo Rakousko. Současná vláda však připravované zálohování těchto obalů prozatím zařízla. Přesto se očekává, že se otázka zálohování bude muset v budoucnu znovu otevřít. Jedním z důvodů jsou evropské cíle v oblasti sběru nápojových obalů.

Důvodem zavedení zálohování je evropské nařízení

Důvod, proč se o zálohování PET lahví a plechovek hovoří, spočívá v nutnosti dodržení evropského nařízení. Od letošního srpna totiž veškeré země Evropské unie mají povinnost sběru 80 % tohoto typu odpadu. Od roku 2029 se pak má jednat dokonce o 90 %.

Vzhledem k tomu bude nutné do budoucna tento problém řešit. Podle statistických dat to při současném nastavení systému není možné splnit. Aktuálně totiž v České republice vytřídíme zhruba 73 procent PET lahví ročně. U plechovek se jedná pouze o zhruba 30 až 40 %. Podle odborníků by se tímto způsobem měl systém zlepšit. 

Záloha by mohla být nastavena na 4 Kč , ...

Andrej Babiš více věří třídění

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík měl zavést vratnou zálohu na PET lahve a plechovky podobně, jako to funguje u některých skleněných lahví. Už na začátku roku však byl tento návrh aktuální vládou odmítnut. 

Premiér Andrej Babiš však tehdy současný systém označil za efektivnější a zmínil, že nutnost třídění by znamenala zbytečnou zátěž pro občany. Návrh zálohování kritizují i mnohé obce. Podobně jako odpadové společnosti se totiž obávají ztráty příjmů, které za prodej části vytříděných obalů inkasují. Proti zálohování se v tehdejší době vymezila také Hospodářská komora, podle níž by bylo vhodnější investovat finance do osvěty, zahušťování a modernizace stávající sběrné sítě. 

Kolik peněz bychom za plechovku dostali

Přesná čísla jsou pochopitelně v tuto chvíli pouze předmětem debat. Podle návrhu bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka by nakupující měli platit vratnou zálohu ve výši 4 Kč, která by se vztahovala jak na PET lahve, tak i plechovky. 

V tiskové zprávě ministerstva životního prostředí vysvětluje: „Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, nakupující zaplatí vratnou zálohu 4 koruny. Ta se jim zase vrátí, bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Díky tomu bychom měli být schopní do pěti let vrátit do života 90 % plastových lahví a plechovek.“ 

Například u našich slovenských sousedů je výše zálohy nastavena na 0,15 eur, což v přepočtu odpovídá necelým 4 Kč. Obaly, na které se systém vztahuje, zde poznáte podle speciálního symbolu ve tvaru písmene Z. 

Vratné obaly by měly být speciálně označeny , ...

Má smysl už teď plechovky shromažďovat?

Aktuálně není známo, kdy by měl být sběr zálohovaných PET lahví a plechovek v České republice zaveden. Ostatně, současná vláda tomu příliš nakloněna není. V případě, že u nás bude systém zaveden, budou muset být jednotlivé vratné obaly rovněž označeny (podobně jako například na Slovensku). Vzhledem k tomu nedává smysl v současné chvíli obaly shromažďovat. 

Plechovky koupené ještě před spuštěním systému proto s největší pravděpodobností nebude možné později jednoduše odnést do automatu a inkasovat za ně zálohu.

Podle kritiků zálohového systému by pomocníkem pro dosažení stanovených evropských limitů bylo zavedení takzvaného multikomoditního sběru. Ten by umožnil odkládání několika recyklovatelných komodit do jedné nádoby. Typicky by se mohlo jednat o kombinaci plastů, kovů a nápojových kartonů.