Mladí mají o dobré výplatě jiné představy než jejich rodiče. „Pod 50 tisíc ráno z postele nevstanu“

Ještě před několika desetiletími bylo naprosto běžné, že člověk nastoupil do práce bez vysokých finančních očekávání a zároveň předpokládal, že u jednoho zaměstnavatele vydrží dlouhou řadu let, nebo dokonce celý svůj produktivní život. Zástupci mladších generací, především potom představitelé generace Z, zvolili v mnoha ohledech odlišný přístup. Očekávají nejen výrazně vyšší nástupní mzdu, ale na své zaměstnavatele kladou rovněž celou řadu dalších požadavků. Pokud navíc nejsou ve firmě spokojeni, často z ní odejdou již po několika měsících. 

Padesát tisíc korun měsíčně? Pro některé absolutní minimum 

Statistiky ukazují, že mzdová očekávání mladých uchazečů rostou a v některých oborech se hranice 50 000 korun hrubého měsíčně stává dosažitelnou už krátce po nástupu do zaměstnání. Výrazné rozdíly přitom panují podle vystudovaného oboru a konkrétní pracovní pozice. Například v informačních technologiích se nástupní mzdy absolventů pohybují těsně pod hranicí 50 000 korun a u některých technických profesí ji mohou překročit. Pro část mladých uchazečů tak už částka kolem 50 000 korun představuje hranici, ke které při hledání zaměstnání směřují.

„Kdyby mi někdo nabídl mzdu pod 50 000 korun hrubého měsíčně, tak se mi ani nevyplatí vstávat z postele,“ uvedl jeden z účastníků diskuze na internetovém fóru. 

Přitom ještě zhruba před 10 lety se lidé mnohdy spokojili s polovinou, a to i v lukrativních oborech. 

„Já jsem nastupoval v roce 2015 (Praha) za 24 000 hrubého,“ podělil se o svou zkušenost uživatel na sociální síti Reddit s tím, že pracoval v oboru informačních technologií. 

Důvodem je i demografický vývoj a růst průměrné mzdy

Nutno podotknout, že vyšší očekávání jdou ruku v ruce s vývojem demografické situace. 

Zatímco počet odchodů do důchodu se zvyšuje, množství nastupujících pracovníků vzhledem ke snižující se porodnosti naopak neustále ubývá. To přirozeně vytváří tlak na zaměstnavatele, kteří musejí o omezený počet mladých talentů bojovat.

„Zaměstnanci pochopitelně vnímají realitu trhu podobně intenzivně jako zaměstnavatelé a cítí, že právě teď je prostor pro to si o vyšší mzdu říct. V porovnání s uplynulými třemi roky jsou totiž zaměstnavatelé zvyšování mezd nejotevřenější,“ informovala na začátku letošního roku Monika Marečková, řídící partnerka české poradenské společnosti RSM. 

Dalším důvodem je růst průměrné hrubé mzdy, která již překročila 50 000 korun. 

„Nominálně vzrostla průměrná mzda ve 2. čtvrtletí o 6,4 % na 51 966 Kč. Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečnostní agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká. Reálná mzda vzrostla ve 2. čtvrtletí o 4,3 % a procentuální růst byl shodný s růstem za 1. pololetí letošního roku,“ upřesnila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ). 

Životní náklady rostou, motivace pracovat klesá 

Samostatnou kapitolu pak představuje růst životních nákladů, přičemž kritická je především dostupnost bydlení. V České republice nyní panují páté nejhorší podmínky pro bydlení v Evropské unii.

Někteří zástupci mladších generací tím pádem ztrácejí motivaci a před osamostatněním dávají raději přednost pobytu u rodičů a nižšímu pracovnímu vytížení, dokud se jim nenaskytne finančně atraktivní příležitost. 

„Nebudu se dřít, abych přežíval od výplaty k výplatě a všechny vydělané peníze dal na nájem,“ uvedl jeden z představitelů generace Z. 

Mladí při pohovorech usilují rovněž o řadu benefitů. , ...

Jaké další trendy se u generace Z objevují? 

Příslušníci generace Z vstupují na trh práce i s řadou jiných očekávání. Podle průzkumů je pro ně velmi důležitá například flexibilní pracovní doba: tu podle průzkumu Workmonitor od společnosti Randstad považovalo za důležitou 88 % zástupců generace Z. 

Někteří z nich přímo odmítají dlouhý pracovní týden, za stejnou mzdu chtějí pracovat jen čtyři dny. 

Dalším trendem, který se u této generace objevuje, je vyšší míra fluktuace, jinými slovy častější střídání zaměstnavatele. Podle Randstadu mění představitelé generace Z práci až čtyřikrát častěji než zástupci nejstarších generací.