Až 2900 korun k výplatě navíc každý měsíc. Ministerstvo potvrdilo přidání několika skupinám zaměstnanců

Zákonodárci se problematice navyšování platů ve veřejné sféře věnují dlouhodobě, a to nezávisle na tom, které strany jsou zrovna součástí vládní koalice. Ačkoliv se však platy policistů a hasičů od roku 2020 navyšovaly hned několikrát, sami příslušníci bezpečnostních sborů upozorňují, že nynější ohodnocení stále není dostačující. Proti aktuálnímu plánu Ministerstva vnitra se ovšem postavili odboráři z Unie bezpečnostních složek, kteří mimo jiné žádají, aby peníze na plánované zvýšení platů policistů či hasičů šly pouze do tarifů. Nikoli rovněž do stabilizačního příplatku, jak ministr oznámil. 

Platy příslušníků bezpečnostních sborů porostou, má to však háček 

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po schůzi s odboráři, která proběhla v úterý 29. září, oznámil, že platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. 

O stejném tempu růstu platů příslušníků bezpečnostních složek hovořili již zástupci předchozí vládní koalice. Střednědobý výhled minulé vlády počítal s tím, že policisté budou dostávat každoročně o pět procent víc do tarifů. To odpovídá právě přibližně 2900 korunám. 

Překvapivé tak může být spíše rozdělení peněz, které by nakonec neměly jít pouze do tarifní části, ale rovněž do stabilizačního příplatku. 

Odbory jsou proti 

Zatímco nejvyšší představitel ministerstva vnitra argumentuje tím, že rozdělení peněz do tarifní části a do stabilizačního příplatku podle něj představuje spravedlivější řešení, odboráři se proti tomuto plánu postavili. 

„Samozřejmě, že k tomu byly připomínky, ale nenašel se lepší model,“ přiznal Metnar a dodal: „Myslím, že jsme dosáhli maxima možného.“ 

Odboráři požadují, aby všechny peníze šly výhradně na navýšení základních tarifů. Nesouhlasí s tím, že by část měla být určena pouze pro stabilizační příplatky. 

„Všechny významné odborové organizace zastupující příslušníky bezpečnostních sborů drží společnou linku – požadavek na navýšení základních tarifů o deset procent,“ uvedla Unie bezpečnostních složek. 

Problém spočívá zejména v tom, že základní tarif představuje nárokovou složku, která je garantována zákonem a z níž se vypočítává výše starobního důchodu, výsluhového příspěvku apod.

Oproti tomu stabilizační příplatky jsou nenárokovou složkou. To znamená, že se mohou kdykoli snížit nebo zcela zrušit. 

Policisté se stávajícím ohodnocením nejsou spokojeni, míra odchodů roste 

Samotní policisté na nedostatečný plat upozorňují dlouhodobě. Podle nich by se měl optimální průměrný služební příjem pohybovat minimálně okolo 140 % průměrného hrubého platu, nyní se pohybuje pouze okolo 120 %.

„Dlouhodobě zastáváme názor, že optimální průměrný služební příjem policisty by měl být okolo 140 % průměrného hrubého platu, přičemž nyní se pohybujeme okolo 120 %. Dříve jsme se okolo zmiňované hranice 140 % pohybovali a jsme přesvědčení, že postupný návrat na tuto hladinu by byl logicky spojen i s patřičným navýšením nástupního platu, který by se měl blížit 40 000 Kč hrubého,“ kon­statoval mluvčí Jakub Vinčálek. 

Takový vývoj by podle jeho vyjádření významně napomohl nejen zvýšit zájem o práci u Policie ČR, ale v neposlední řadě by znamenal stabilizaci zejména těch policistů, kteří slouží do 4 let.

Právě u nich byla v posledních letech zaznamenána zvý­šená míra odchodů ze služebního poměru s odůvodněním, že při stávajícím platovém ohodnocení nejsou schopni zajistit potřeby rodiny. 

Policie již v minulosti představila velmi štědrý náborový příspěvek, nové zájemce by mohla přilákat rovněž snaha o modernizaci policejního vybavení.