Invazivní plevel na zahradě nikdy neignorujte. Jakmile zapustí kořeny, zamoří celý pozemek během jediného léta

V ideálních podmínkách dokáže jedna taková rostlina na zahradě vypro­dukovat kolem 2 000 semen, a to na rychlé zamoření stačí. Semena se mohou v půdě držet 3 až 10 let a kořen dokáže prorůst až do hloubky přes 1 metr. Navíc je to jeden z mála plevelů v České republice, u kterého byla prokázána odolnost proti herbicidům, konkrétně proti triazinům, které se v zahradách běžně používaly. Zahrádkáři ho často přehlédnou, protože klíčí pozdě na jaře, kdy už je záhon plný jiných věcí, takže snadno splyne se zeleninou.

Laskavec ohnutý se dá zlikvidovat, ale jen pokud se o něj postaráte dřív, než vykvete. Kvete od července do října. Odstraňovat ho lze pouze mechanicky a opakovaně, protože pouhé přetržení lodyhy rostlinu nezabije, musíte dostat ven celý kořen. Vytrhané rostliny pak nenechávejte na zahradě ležet, jejich semena totiž dozrávají i na oddělené rostlině. Pokud záhon mulčujete, klíčení laskavce výrazně omezíte, semena totiž potřebují světlo a přikrytá půda jim ho odepře. Ještě agresivněji se rozmnožuje pěťour maloúborný.

Nejrychlejší plevel na záhoně

Pěťour maloúborný vám doroste znovu ještě dřív, než sklidíte zeleninu ze stejného záhonu. Semena mohou klíčit už krátce po uzrání a v teplém létě rostlina zvládne vytvořit i několik generací. Je schopen vyprodukovat 5 000 – 30 000 semen na rostlinu a klíčit mohou několik let. Stejně jako laskavec dozrává i na vytrhané rostlině, nechat ji ležet na zahradě se proto nevyplatí ani hodinu.

Pěťour je hostitelskou rostlinou svilušek , ...

Navíc je ohrožením pro vaši zeleninu, velice často se v něm totiž usazují svilušky, drobní roztoči, kteří parazitují na okurkách, rajčatech a paprikách. Na napadených rostlinách se nejdřív objeví žlutavé skvrny na listech a při silném napadení i jemné pavučinky. Dostal se k nám jako léčivá rostlina, jihoameričtí indiáni ho používali proti horečce a při zánětu, ale v Evropě se rychle rozšířil jako plevel. A tak ho dnes botanici řadí mezi úporné plevele, ačkoliv byl ve své domovině po staletí ceněnou léčivou rostlinou.

Šrucha zelná nevadne ani po vytrhání

Šrucha patří mezi sukulenty, takže přežije sucho, které jiné plevele zahubí. Navíc má velice dužnaté lodyhy plné zásobní vody. Pokud ji necháte ležet na vlhké půdě, její odlomený kus může zakořenit a pokračovat v růstu, jako kdybyste ji záměrně množili. A jedna taková rostlina dokáže vyprodukovat až 100 000 semen.

Šrucha dokáže zakořenit i z odlomeného kousku , ...

Paradoxem je, že je zároveň jednou z nejvýživnějších listových zelenin vůbec. Obsahuje až 5× více omega-3 mastných kyselin ALA než špenát. Ve Středomoří ji běžně přidávají do salátů a polévek, přitom u nás ji většina lidí bez váhání vytrhne a vyhodí. Pokud ji na záhoně máte a půdu neošetřujete chemií, její mladé listy můžete jíst. Jako zelenina je sice zajímavá, ale jako plevel stejně nebezpečná jako předchozí dva.

Co mají tyto plevele společné

Jedna promeškaná sezóna se prodlouží na problém na dalších pět až deset let – semena všech tří plevelů zůstávají v půdě klíčivá celá léta. A protože musíte každý z nich vytrhávat ještě před kvetením, časové okno, které na to máte, je velice krátké.

Všechny musí co nejdřív pryč ze záhonu, ideálně je spalte nebo vyhoďte do popelnice na bioodpad. Nedávejte je na kompost, tam plevele s dozrávajícími semeny nepatří, pokud si nejste jisti, že kompost dosáhne teploty přes 60 °C. Při nižší teplotě semena přežijí a vrátíte si je zpět na záhon.

Jako prevence před jejich klíčením vám může posloužit mulčování. Na zeleninové záhony se hodí posekaná tráva, ideálně trochu usušená, jako alternativu můžete využít i slámu nebo listí. Vrstva silná aspoň pět centimetrů semena účinně udrží pod povrchem.