Na místě románského paláce z 12. století vyrostlo jedno z největších nákupních center v Praze

Známé obchodní centrum bylo postaveno na pozemku bývalých kasáren, která patřila do vojenského vlastnictví od 80. let 18. století až do roku 1996. Sloužil v nich n­apříklad i Josef Kajetán Tyl, který tam roku 1834 napsal slo­va naší národní hymny. Historie pozemku ale sahá ještě mnohem hlouběji. 

Výzkum odhalil unikát­ní románskou stavbu 

Původní nálezy z 12. století od­kazují k tomu, že se na místě nynějšího PAL­LADIA na náměstí Republiky nachá­zelo rozsáhlé urbanisticky promyšlené ku­pecké sídliště slo­žené ze dřevozemních ob­jektů. Ve 2. polovině století pak mís­tu dominovaly ta­ké tři monumentální románské stavby včetně jednoho kamenného domu palácového typu. 

Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu stavebních parcel probíha­jícího od roku 1996 do roku 2004. Podílelo se na něm 8 archeologů a 250 terénních či la­boratorních pracovníků. Právě „palác“ ale pat­řil k největším překvapením, protože mezi tehdejší­mi románskými stavbami nemá v Praze obdoby. Tvořily ho dvě místnosti, z nichž archeology zaujal hlavně o­brovský sál (asi 5 x 14 m) se stropní křížovou klenbou, která byla podepřena třemi pískovcovými sloupy s deko­rativními prvky. 

Josefská kasárna stála na původně Josefském náměstí (dnes náměstí Republiky). Rok 1909. , Ateliér...

Likvidace kusu historie, domovy bohatých, ale i klášter 

Když začala výstavba staroměstského opevnění, došlo k likvidaci všech předchozích staveb a ve 30. letech 13. století na místě vzniklo veřejné prostranství. V ro­ce 1350 zde založil měšťan Jan Jakub Chudinský špitál (také Jakubův špitál). Jeho součást tvořil také kostel Panny Marie, který byl stejně jako špitál vystaven v gotickém stylu. Obě budovy zde sloužily až do vy­plenění za Hu­sitských válek. 

Pozemek byl ale vysoce atrak­tivní, a tak byl rozparcelován k výs­tavbě domů pro zámožnější sta­roměstské měš­ťany a služebníky krále. Jeden z měšťanů zde později některé domy vykoupil a v roce 1630 zde zalo­žil raně barokní kapucín­ský klášter. Jeho existenci poz­namenal v roce 1689 požár, po němž se musela budova obnovit a následně vydržela až do roku 1787. A tady už se dostáváme ke známější verzi příběhu. 

Vojenský objekt 

Klášter totiž v rám­ci modernizace státu zrušil cí­sař Josef II. a přenechal budo­vu v roce 1799 vojenskému ubytovacímu úřadu. Ten o rok později zahájil výstav­bu nových Josef­ských kasáren s jízdárnou. Za první republiky došlo k likvidaci odkazů monarchie, a tak se objekt, který však stále plnil stejnou funkci, přejme­noval na kasárna Jiřího z Poděbrad, jak si je dodnes vybavují mnozí pamětníci. 

Ve 2. polovině 20. století už byl však objekt téměř bez užitku a postupně chátral. Na začátku 90. let tedy Ministerstvo obrany rozhodlo o tom, že o něj vyhlásí soutěž. Vítěz měl nemovitost odkoupit a postarat se také o její rekonstruk­ci a nutnou dostavbu. Ze soutěže vyšel vítězně develo­per European Pro­perty Develop­ment, který v květnu 2005 zahájil stavbu dnešní­ho PALLADIA. To se následně veřejnosti slav­nostně otevře­lo 25. října 2007. 

Dnešní budova obchodního zachovala alespoň původní kasárenskou fasádu. , Autor:...

Obchoďák s památkově chráněnou fasádou 

Celý objekt ob­chodního centra dnes zahrnuje nejen obchodní část, ale i kanceláře a podzemní garáže. Vedoucí projektu Jiří Touš byl přímo jedním z architektů, kteří se na celém návrhu podíleli. Kromě moderního interiéru v něm byla nutná snaha zachovat i historický odkaz kasáren a jízdárny z 19. století, protože se bu­dova stala ro­ku 1999 národní památkou. 

Především začátek výstavby ale doprovázela i kritika ze strany veřejnosti. Řada lidí nesla skutečnost, že na místě s tak bohatou kulturní historií má vzniknout právě obchodní centrum, s nelibostí. Nejen památkáře však mů­že těšit alespoň fakt, že PALLADIUM využívá původní fasádu kasáren z přestavby v anglickém neogotickém stylu, která probíhala v letech 1857 až 1861.