Stát by podle Okamury mohl ušetřit 12 miliard jedinou změnou. Chce zrušit dávky ukrajinským uprchlíkům
Vláda nedávno představila návrh státního rozpočtu pro rok 2027, který počítá se schodkem 389 miliard korun. Jedná se o druhý nejvyšší deficit v historii České republiky, což okamžitě vyvolalo diskuzi o tom, kde by stát mohl najít potřebné úspory.
Návrhy se různí. Zatímco někteří představitelé hnutí ANO hovořili o nutnosti navyšování určitých daní, přičemž tuto myšlenku podpořili i Motoristé, zástupci SPD se vydali jinou cestou. Hlavní představitel tohoto hnutí a zároveň stávající předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura uvedl, že by podle něj mohlo pomoci zrušení humanitárních dávek pro ukrajinské uprchlíky. Vyjádření odborníků a statistika nicméně ukazují, že úplné zrušení těchto dávek by mohlo naopak poškodit českou ekonomiku. O tom, že právě ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pracují a odvádějí daně, přinášejí do rozpočtu nemalé množství peněz, hovořila mimo jiné ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO.
Okamura hovořil o zrušení humanitárních dávek
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a nejvyšší představitel hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že SPD bude požadovat úpravu některých položek v návrhu státního rozpočtu. Jednu z těchto položek by podle něj měly představovat humanitární dávky, které stát poskytuje uprchlíkům z Ukrajiny splňujícím stanovené podmínky.
„SPD je vlastenecká strana a chceme ušetřit zejména tam, kde nijak neuškodíme českým občanům. Zejména tak jde o ubrání dvou procent HDP na obranu, s tím já dlouhodobě nesouhlasím, protože na to zkrátka nemáme peníze. Podobně to je i u humanitární pomoci pro Ukrajince, zde šlo o politické rozhodnutí Fialovy vlády,“ informoval předseda dolní komory parlamentu.
Jaké jsou argumenty pro zrušení humanitárních dávek?
Okamura v diskusi s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem uvedl jako hlavní argument to, že zrušením humanitárních dávek pro ukrajinské uprchlíky by podle něj bylo možné uspořit 12 miliard korun.
„Je tady obrovská možnost úspory a doufám, že se v koalici na tom domluvíme, abychom škrtli dávky Ukrajincům,“ konstatoval Okamura. „Jsou to všechno politická rozhodnutí, o kterých se můžeme stále bavit,“ dodal.
Jaké jsou argumenty pro zachování humanitárních dávek?
Někteří odborníci nicméně poukazují na to, že stávající systém přináší do rozpočtu České republiky více peněz, než kolik stát na podporu uprchlíků vydá. Zatímco krátkodobě by tedy zrušení dávek mohlo přinést úsporu až 12 miliard korun, dlouhodobě by mohlo dojít k narušení rovnováhy aktuálně platného systému a stát by naopak o peníze přicházel.
Z posledních statistik totiž vyplývá, že množství peněz, které byly vybrány na daních od ukrajinských uprchlíků, narůstá. Je pravda, že v roce 2023 výdaje spojené s ukrajinskými uprchlíky převyšovaly příjmy o 2,6 miliardy korun, poté se však situace začala výrazně obracet: V roce 2024 přinesli uprchlíci z Ukrajiny do českého státního rozpočtu o 9,7 miliardy více, než kolik jim bylo vyplaceno v rámci dávek. Tento trend následně pokračoval i v minulém roce, kdy příjmy začaly převyšovat výdaje o více než 10 miliard korun.
Představitelé hnutí ANO všechny uprchlíky, kteří platí daně, vítají
Na výše uvedenou skutečnost upozornila i ministryně financí Alena Schillerová: „My říkáme i v rámci ukrajinské krize: Všichni Ukrajinci, kteří tady pracují, platí nám daně a sociální i zdravotní pojištění, tak zaplaťpánbůh za ně, protože je potřebujeme.“
Problematičnost případného úplného zrušení humanitárních dávek spočívá rovněž v jeho etickém rozměru, protože tyto dávky čerpají především nejzranitelnější demografické skupiny, včetně dětí, seniorů či lidí se zdravotním postižením.
I Andrej Babiš v minulosti naznačil, že v úvahu přichází spíše jen částečná úprava systému než plošné rušení humanitárních dávek.
Pokud jde o případné zneužívání dávek, od začátku letošního roku bylo zjištěno několik set případů zneužití. Tento problém však aktivně řeší Policie České republiky, která zahájila více než 40 trestních stíhání se škodou přesahující 18 milionů korun. Vzhledem k celkovému počtu ukrajinských občanů na zdejším území, který se v květnu pohyboval okolo 385 000, se však tento problém týká jen zhruba desetiny procenta z nich.
Hnutí ANO tak navrhuje spíše zvýšení některých daní. V úvahu přichází například vyšší zdanění investičních nemovitostí.





Sledovat v Google Zprávách


















































