Kolik peněz potřebuje vysokoškolák k důstojnému životu? Některým rodičům nezbývá než si vzít úvěr

V současné době je stále více studentů v jakési finanční úzkosti po celou dobu vysokoškolského studia. Pro mnohé rodiny je totiž naprosto nemožné své potomky na sto procent podporovat. Důvodem jsou opravdu vysoké náklady na ubytování, stravu a celou řadu dalších výdajů, které jsou spojené s těmi nejzákladnějšími potřebami. 

Dnes už bohužel nestačí poslat dítě na studia s pár tisícovkami na jídlo, kolej i učebnice. Jeho každodenní přežití v univerzitním městě už mnohdy připomíná plnohodnotný rozpočet dospělého člověka. Studenti tak musí i při časově náročném studiu mnohdy pracovat – a jejich rodiny si stále více utahují opasky. 

Největší položkou v rozpočtu je bydlení , ...

Jak rychle letí náklady nahoru?

Ještě před pěti až deseti lety bylo studium na vysoké škole podstatně méně finančně náročné než dnes. Podle historických dat stačilo průměrnému studentovi okolo roku 2016 přibližně 7 500 až 9 000 Kč měsíčně. Z této částky pak pokryl ubytování na koleji, jídlo v menze i mimo ni, a mnohdy ještě zbylo na další volnočasové výdaje. 

Kumulovaná inflace posledních let a brutální tlak na trhu s nájemním bydlením proměnily studentské rozpočty k nepoznání. Dražší jsou také energie, což se podepisuje nejen na cenách privátního bydlení, ale i na platbách za ubytování na kolejích. Podle odborníků meziročně rostou měsíční náklady vysokoškoláků na život zhruba o 5 až 10 %. V letošním roce tak běžně překračují hranici 17 tisíc měsíčně. 

Tři města, tři různé světy

V České republice patří mezi ta největší univerzitní města Praha, Brno a Olomouc. Bez ohledu na místo studia je největší položkou v rozpočtu studentů bydlení. To tvoří až 45 % všech výdajů. Pro konečný účet za studium ale záleží, kam se člověk vydá na školu. 

Praha

Pomyslné prvenství ve výši nákladů na život si drží Praha. Pokud by chtěl člověk trochu více soukromí, zaplatí jen za samostatný pokoj ve studentském bytě průměrně 11 500 korun. Podaří-li se pak studentům získat místo na koleji (což rozhodně není pravidlem), zaplatí za bydlení mezi 5 až 7 tisíci korun měsíčně.

Celkové měsíční náklady při bydlení na koleji tak činí přibližně 17 až 19 tisíc korun. V privátním pokoji pak student bydlí třeba za 23 tisíc korun měsíčně, včetně stravy a dalších potřeb. 

Brno

Dalším velkým studentským městem je Brno. Tady je podle zkušeností situace s bydlením postatně náročnější. Brno totiž nestíhá poptávku. Náklady na privátní pokoj jsou v průměru okolo 8 500 korun. Cena za kolej se pohybuje mezi 4 až 6 tisíci korun. 

Olomouc

Olomouc je nejmenším, a zároveň cenově nejdostupnějším studentským městem. Univerzita Palackého navíc disponuje poměrně velkou a cenově dostupnou sítí kolejí a ubytování zde vyjde na 4 až 5 tisíc korun za měsíc. Levnější je v Olomouci i privátní bydlení, kdy se dá samostatný pokoj sehnat už v cenové relaci okolo 8 tisíc korun měsíčně. 

Další výdaje stojí učebnice, tisk studijních materiálů nebo třeba cestovné a drogerie , ...

Na co všechno padají peníze?

Studium na vysoké ale není jen o platbách za koleje. Další výraznou položkou v rozpočtu je strava. Doba, kdy stálo jídlo v menze “pár korun”, je už dávno pryč. Pokud student kombinuje menzu s vařením doma a občasnou kávou se spolužáky, pod 4 500 Kč se jednoduše nedostane. Na restaurace či dovážku jídla už v napjatém rozpočtu peníze nezbývají a spousta lidí si tak vozí uvařené jídlo každý týden z domu.

Kromě toho potřebuje každý student i spoustu drobností, které se snadno nasčítají. Sem patří například mobilní tarif, základní drogerie, tisk studijních materiálů a tak dále. Tyto položky vycházejí průměrně na 2 tisíce korun měsíčně. 

Posledním nezbytným výdajem je cestování. Ve velkých městech se vyplatí mít měsíční jízdenku na MHD. Ta sice vyjde na pár stovek, o poznání dražší jsou však jízdenky na vlak nebo autobus domů za rodiči. Cestovné se tak snadno vyšplhá k dalším 2 tisícům korun. 

Kde na to vzít?

Financovat dítě na vysoké škole dnes znamená pro průměrnou českou rodinu obrovský zásah do rozpočtu. Pokud mají doma rodiče dvě děti, které studují v Praze, jde o 40 tisíc měsíčně jen za ně. Mnoho rodičů tak po celou dobu studia škrtá své plány, odkládá dovolenou, rekonstrukci domu, nákup novějšího vozu a tak podobně. Jiní si dokonce na studia svých dětí musí vzít úvěr nebo padne rezerva na stáří. 

„Dcera si přála studovat v zahraničí a nechtěli jsme jí v tom bránit. Náklady ale byly tak vysoké, že jsme si nakonec museli vzít úvěr. Jinak bychom její studium financovat nedokázali,“ dělí se o svou zkušenost otec vysokoškolačky.

Naprostým standardem se tak stává celoroční brigáda. Studenti musí kromě chození do školy zvládat práci v rozsahu částečného úvazku, aby pokryli některé výdaje nebo měli alespoň nějaké “kapesné” na volný čas. 

Dobrou zprávou je, že odměny u pozic vhodných pro studenty už dávno nejsou v řádech pár korun za hodinu. Například v Praze a Brně si lze při běžné manuální práci vydělat 180 až 220 korun za hodinu. V Olomouci jsou pak odměny o něco nižší a pohybují se mezi 140 až 180 korunami. Aby si student pokryl alespoň polovinu svých nákladů, musí odpracovat zhruba 10 až 12 hodin týdně. U náročnějších oborů, jako je medicína, práva nebo technické vědy, se však takové pracovní tempo podepisuje na prospěchu a psychické pohodě.