Řetězce začaly u samoobslužných pokladen omezovat počet položek. S velkým víkendovým nákupem vás nemilosrdně vyhodí
Se samoobslužnými pokladnami se v posledních letech roztrhl pytel. Jejich rychlé a často plošné zavádění v obchodech však doprovází i řada veřejných debat a kritiky od odborníků. Vypadá to ale, že se na tomto poli chystá výrazná změna, která může být globální.
Odstartovaly ji Spojené stáy americké, ale brzy se může začít šířit i do dalších zemí. Ukazuje se totiž, že samoobslužné pokladny začínají dávat čím dál větší smysl spíš jen jako rychlejší varianta pro malý nákup, ne jako plnohodnotná alternativa ke klasickým pokladnám s obsluhou. Těm dává v Česku stále přednost drtivá většina zákazníků.
Změny zavádějí samotné řetězce i města
Reprezentativním příkladem omezování počtu položek je celé kalifornské město Santa Ana, které se nachází nedaleko Los Angeles. Tamní městská rada totiž schválila vyhlášku, která začala platit v červnu 2026. Stanovuje provozní a personální standardy pro všechny samoobslužné pokladny v obchodech s potravinami a v lékárnách. V květnu o tom informoval The Sun. Týká se to například i tamního maloobchodního gigantu Target, pro který však omezení nepředstavuje zásadní změnu. Ve všech svých prodejnách totiž zavedl podobný styl provozu už dříve. Od března roku 2024 nastavil limit na 10 položek nebo méně.
Městská vyhláška stanovuje maximální počet položek, které je na samoobslužné pokladně možné odbavit, na 15 nebo méně. Uvádí ale i další požadavky. Nutné je například i to, aby byla souběžně se samoobslužnými pokladnami otevřena alespoň jedna klasická pokladna. Na každé tři samoobslužné pokladny navíc musí dohlížet jeden zaměstnanec. V neposlední řadě na takových pokladnách nelze zakoupit zboží, které přímo vyžaduje asistenci personálu, jako je tabák, alkohol nebo zboží označené bezpečnostními štítky.
Trend začíná v USA nabývat na síle
Téměř totožnou vyhlášku přijalo už v roce 2025 také Long Beach a podobný návrh v současnosti projednává také Ohio. Příprava legislativy týkající se samoobslužných pokladen probíhá v roce 2026 také v New York City, na Rhode Islandu nebo v Massachusetts. Jedná se o významné známky toho, že samoobslužné pokladny otevírají nové diskuse o jejich regulaci, s čímž souvisí nejen právo na odpovídající asistenci od obsluhy, ale rovněž přehodnocování maximálně povolených limitů.
Město Santa Ana své pohnutky například zdůvodňuje tím, že bylo zapotřebí nastavit právní rámec, který má zajistit bezpečnost fungování samoobslužných systémů, které mají sloužit potřebám obyvatel i podniků. A není se čemu divit, že první regulační signály přicházejí právě z USA. Podle společnosti Capital One totiž v USA tuto technologii nabízí zákazníkům až 96 % všech obchodů s potravinami. V roce 2026 pak tvoří samoobslužné pokladny dokonce 40 % všech existujících pokladních zařízení.
Jak je na tom Česko?
V naší zemi můžeme zatím pozorovat spíš odlišný přístup k samoobslužným pokladnám než v zahraničí. Prodejní řetězce jejich počty navyšují v rámci modernizace prodejen. Zatímco v USA se jejich provoz upravuje legislativou a například řetězec Walmart oznámil, že je bude pravděpodobně po zvážení všech faktorů úplně rušit, podobné regulace se u nás zatím neobjevují.
Využívání samoobslužných pokladen navíc v Česku vnímá podle průzkumu agentury STEM/MARK pozitivně až 78 % zákazníků. Hlavním faktorem je však věk. Fandí jim totiž především lidé ve věku 18 až 29 let. To je také jediná skupina lidí, která jim dává přednost před klasickými pokladnami s obsluhou. Ty pak i nadále upřednostňuje naprostá většina zákazníků. Část si však také stěžuje například na to, že samoobslužné pokladny berou prodavačům práci, a proto je využívat odmítají. Stížnosti jsou spojené i s tím, že se obchody snaží ušetřit a na zákazníky uvalují další zbytečné povinnosti.
Rozhodně není nemožné, že se v následujících letech podobný trend jako v zahraničí týkající se regulací samoobslužných pokladen objeví i u nás. To, co může v současnosti české zákazníky drobně omezovat, jsou pouze technické limity konkrétních obchodů. Konkrétně se jedná o váhový limit, o němž mnoho zákazníků ani netuší. Má bezpečnostní i kontrolní roli a je dán také konstrukčním omezením zařízení.
Liší se podle jednotlivých obchodů: velkoryse je nastaven v Albertu, a to až na 100 kg. Například v Lidlu už se jedná jen o 45 kg a v PENNY dokonce jen o 15 kg. Podle samotných řetězců však dochází k překračování nastavených limitů spíš výjimečně.





Sledovat v Google Zprávách
















































