Zákaz domácích úkolů vyvolává v Evropě bouřlivé reakce. Zjišťovali jsme, zda se dá očekávat v Česku

Jedna skupina považuje zadávání domácích úkolů za potřebné, jelikož slouží jako opakování nedávného učiva a podporuje u dětí zodpovědnost. Druhá strana oponuje, že se jedná o zbytečnou zátěž dětí, které by si naopak po škole měly odpočinout. Záměrně pro znesvářené strany volíme pojmenování „skupina“, jelikož mezi pedagogy ani mezi rodiči neexistuje jednotný názor. V zahraničí se přitom tento problém snažili vyřešit radikálnějším způsobem.

Jak je to u sousedů

V sousedním Polsku zakázali učitelům zadávat povinné domácí úkoly na základních školách už v roce 2024. Jako hlavní argument pro tehdy uváděli zmírnění stresu u žáků a naopak větší prostor pro rozvíjení jejich zájmů a obecně větší objem volného času po vyučování. Je potřeba zdůraznit, že řada polských pedagogů zadávala dětem opravdu velké množství úkolů. Nebylo žádnou výjimkou, že děti dostávaly úkoly z polštiny, matematiky, výtvarné či hudební výchovy. Součástí byl například i trénink hraní na hudební nástroj, byť dítě do žádné hudební školy nechodilo.

Děti si po škole mají hlavně odpočinout. , ...

I když je předpis v platnosti více než rok a půl, stále budí v polské společnosti kontroverze. Experti na školství poukazují na to, že problém nespočívá v samotných domácích úkolech, ale ve vládním předpisu. Ten podle nich nebyl dobře připraven. Domácí úkoly mohou rozvíjet kreativitu dětí a upevnit aktuálně probíranou látku, pokud jsou samozřejmě dobře zadány.

Na veřejnosti už se dokonce objevily informace, že by zákaz domácích úkolů mohl být zrušen. Nic však není potvrzené. Polská ministryně školství Barbora Nowacka zatím nezveřejnila žádné přesné analýzy toho, jak se nové pravidlo v praxi osvědčilo. „Nic nevylučuji. Nejprve chci počkat na výsledky průzkumů zaslaných přímo školám,“ uvedla v jednom ze svých prohlášení.

Jak je v to v Česku

Na českých základních školách se zatím podle dostupných informací žádný plošný zákaz zadávání domácích úkolů nechystá. Což ale neznamená, že by domácí úkoly zůstaly zcela bez pravidel. Na úvod je určitě důležité poznamenat, že podle výsledků empirické studie stráví čeští žáci ve srovnání se svými zahraničními kolegy nad domácími úkoly velmi málo času. „Ve 4. třídách stráví čeští žáci nad DÚ v průměru 13 minut na každou vyučovací hodinu, což je pod průměrem zúčastněných zemí,“ píše se například v úvodu studie.

I proto vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovisko, ve které říká, že pro plošné omezení domácí přípravy neexistuje v českých podmínkách věcný důvod. Zdůrazňuje v něm, že škola je oprávněna žákům zadávat domácí úkoly a smí vyžadovat jejich vypracování. Toto tvrzení má podle ministerstva oporu ve školském zákoně, podle kterého je žák povinen se řádně vzdělávat. Zároveň se ve stanovisku zmiňuje, že pedagogové by při zadávání domácích úkolů měli zohledňovat věk, schopnosti a další okolnosti konkrétních žáků.

V Česku se domácí úkoly nesmí známkovat. , ...

Úkol bez známek

Ve stanovisku ministerstva se sice mluví o tom, že se domácí úkoly mohou hodnotit, ale ne prostřednictvím známek. Vyzývá se k jiné formě zpětné vazby. Ostatně to ve svém dodatku poměrně podrobně vysvětluje Česká školní inspekce, která se také k ožehavému tématu domácích úkolů v minulosti vyjádřila.

Zdůrazňuje, že až na výjimky by domácí úkoly neměly být klasifikovány. Jestliže žák domácí úkol nesplní, nepřistupuje se k udělení pětky, ale ke kontaktování zákonných zástupců. Na zadání domácího úkolu by žák měl být vždy dostatečně upozorněn včetně jeho formy a termínu odevzdání. Výjimku potvrzující pravidlo tvoří například referáty, čtenářské deníky, zpracování laboratorní práce nebo prezentace. Domácí úkoly tohoto typu mohou být oznámkovány, nicméně stále platí, že jejich hodnocení nesmí mít rozhodující vliv na výslednou známku z daného předmětu na vysvědčení.