Zaměstnavatelé se s tím nemažou a přes léto dávají povinné přesčasy všem, kteří nestihnou odjet na dovolenou

Přesčasy bývají v létě běžnější. Důvod je prozaický – kolegové a kolegyně čerpají dovolenou a ti, kdo nestihli odjet, mohou dostat práci i za ně. Zaměstnavatel vám ovšem může přesčas nařídit pouze z vážných provozních důvodů. Otázkou tedy je, zda dovolená ostatních mezi takové důvody spadá. Faktem je, že v některých případech ano, a to především v těch, kdy nedostatek zaměstnanců v létě omezuje základní funkce zaměstnavatele. Ačkoli pak ovšem lze přesčas nařídit, existují určité limity.

Jaké jsou zákonné limity práce přesčas?

O přesčasech hovoří hlava V zákona č. 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce. Zde se výslovně uvádí, že práci přesčas je možné vykonávat jen výjimečně a zároveň ji může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit pouze z vážných provozních důvodů. Jaký je limit? „Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.“ Pokud je tento limit naplněn, šéf už vám žádnou další práci navíc jednostranně nařídit nesmí.

Něco jiného ale platí, pokud se na přesčasech se zaměstnavatelem dohodnete. Pak vám pochopitelně nejsou nařízeny, ale vykonáváte je dobrovolně. V takovém případě jejich limit nesmí přesáhnout (průměrně) 8 hodin týdně, a to po dobu maximálně 52 po sobě jdoucích týdnů. Celkem tedy lze v průběhu roku vykonat práci přesčas až v rozsahu 416 hodin. Do tohoto limitu se ovšem podle zákoníku práce nepočítají přesčasy, za něž bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Přesčasy bývají častější v období letních dovolených , Jure Divich /...

Co dělat, když na přesčas nemáte čas?

Šéf vám může nařídit přesčas jen v případě, má-li k tomu vážné provozní důvody. To v létě skutečně může být dovolená vašich kolegů. Jenže v tomto období se může hodit více volna i vám. Pokud ale zaměstnavatel nařídí přesčas výjimečně a do zákonného limitu, má na to právo. Nehodí-li se vám to, řešením může být snad jen kompromis, kdy se dohodnete na jiném dnu. Každopádně existují osoby, které podléhají zákonné ochraně, tudíž jim přesčas není možné nařídit. Kdo sem patří?

• Zaměstnanci a zaměstnankyně s kratší pracovní dobou
• Těhotné zaměstnankyně
• Zaměstnanci a zaměstnankyně pečující o dítě mladší 1 roku
• Mladiství (těm není povoleno vykonávat ani práci v noci)

Přesčas nelze nařídit například těhotným ženám , ...

Odměna za přesčas a postih za odmítnutí

„Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku,“ píše se v § 114 zákona č. 262/2006 Sb. V létě tedy častější práce navíc nepotěší, na druhou stranu si lze vydělat více peněz. Třeba na nadcházející dovolenou.

Co když nařízený přesčas odmítnete? Zaměstnanec se může vystavit pracovněprávním důsledkům, pokud odmítne řádně nařízenou práci přesčas bez relevantního důvodu, mezi které patří třeba prémie jako nenároková složka mzdy. Pokud by se vám takové opatření nezamlouvalo, což by bylo pochopitelné, můžete se obrátit na soud. V takovém případě je však nutné prokázat, že zaměstnavatel nesplnil zákonné podmínky pro nařízení práce přesčas. Jestliže bude ze strany zaměstnavatele vše v pořádku, soudní cesta vám tak jako tak nepomůže.

Máte už dost stresu v práci a nařízených přesčasů? Lékaři v Česku stále častěji vypisují neschopenky, které se týkají přepracovanosti. Pojišťovna vám navíc přidá až 6 000 Kč. Můžete si také dát od pracovních povinností delší pauzu. Před nedávnem jsme ostatně spočítali, kolik peněz potřebujete, abyste si mohli dovolit rok nicnedělání.