Slizké stěny a dno bazénu, i když je pH i chlor v normě. Jde o první známku toho, že se z vody brzy stane brčál

V dnešní době si rozhodně nemůžeme stěžovat na nedostatek bazénové chemie. Takřka v každém supermarketu si můžeme v létě pořídit pomůcky i chemii pro udržení čisté vody, jenže i přes usilovnou péči mnoho majitelů bazénů bojuje s nekvalitní vodou. Kontrolují pH, chlor mají v normě, ale postupně začnou být stěny bazénu slizké a voda se začne brzy měnit v zelený brčál. Přitom postup a péče, jak tomuto stavu zabránit, nemusejí být komplikované.

Neviditelný štít

Život je velice přizpůsobivý a rozmanitý. A to platí i o mikroorga­nismech, které se nacházejí v našem bazénu. Do venkovního bazénu neustále padají mikroskopické spory řas, ale také prach, pyl, organické nečistoty z těl plavců nebo zbytky opalovacího krému. Řasy se snaží bazénové prostředí kolonizovat a v rané fázi svého vývoje převážně vylučují slizký polysacharido­vý obal.

Pro mechanické čištění stěn i dna lze použít robotické vysavače. , ...

Tento biofilm funguje jako vysoce účinný ochranný štít. Organismy jsou izolovány od okolního prostředí a štít brání dezinfekci, aby pronikla až k jejich buňkám. Běžné testery ale naměří optimální koncentraci chloru, protože analyzují volnou vodu ve vodním sloupci bazénu. Chlor rozpuštěný ve vodě se k organismům nedostane a řasy se mohou dále rozšiřovat po stěnách bazénu nebo jeho dně. Po nějakém čase se povlak začne od povrchu oddělovat a voda v bazénu zezelená.

Fosfáty a vázaný chlor

Nejčastějším viníkem slizkých povrchů v létě je pak stabilizace chloru. To je způsobeno stabilizátory, které se nacházejí v bazénové chemii a slouží k tomu, aby se chlor tak rychle nerozkládal vlivem slunečního UV záření. Jinak by se chlor rozložil i během několika hodin. Ve vodě se kumuluje kyselina kyanurová, která se v průběhu času nerozkládá. Její optimální hladina je 20 až 40 mg/l. Jakmile se její koncentrace přiblíží hodnotě 100 mg/l, začíná výrazně omezovat účinnost chloru.

Chlor je sice ve vodě přítomen, ale kyselina kyanurová jej na sebe naváže natolik, že nemůže reagovat s nečistotami v okolí. Mnoho majitelů pak problém dále zhorší tím, že přisype více tablet a chemie, čímž ho naopak jen prohlubuje. Problém zhoršují i fosfáty, které se do bazénu dostávají vlivem deště, z prachu nebo z kosmetiky, kterou na sobě plavci mají. Jsou to živiny pro řasy, kterým se pak skvěle daří.

Důležité je zbavit se včas mechanických nečistot na hladině. , ...

Jaký je správný postup

Pokud detekujete slizký povrch stěn, je třeba problém začít okamžitě řešit, než se vše zhorší. Prvním krokem je mechanické čištění. Pomocí bazénového kartáče důkladně vydrhněte stěny i dno. Díky fyzické síle tak uvolníte řasy a rozbijete biofilm. Chemie bude moci působit. Dalším krokem je přesná diagnostika vody. Použijte kvalitní tester pro volný i celkový chlor a sledujte také hodnotu kyseliny kyanurové. Pokud překročí 60 mg/l, vyplatí se vypustit 30 až 50 % objemu bazénu a dopustit čerstvou vodu. Stabilizátor se tak naředí a pomůže to ke zlepšení kvality vody.

Pomáhá také šoková terapie nestabilizovaným chlorem. Tím se radikálně zvýší hladina aktivního chloru bez dalšího zvyšování hladiny kyseliny kyanurové. Je dobré nechat běžet filtraci alespoň 24 hodin v kuse a přidáním vločkovače pak lépe odstraníte odumřelé řasy. Pokud se nečistoty usadí na dně, na řadu přijde bazénový vysavač.

Jediná účinná prevence je pravidelná mechanická údržba, odstraňování nečistot a střídání stabilizované a nestabilizované chemie. Pokud budete sledovat podrobně parametry vody, můžete mít čistou vodu v bazénu po celé léto.