Policisté prozradili kuriózní výmluvy řidičů při překročení rychlosti. Některé vás ale od pokuty opravdu zachrání

Každý z nás se alespoň jednou ocitl v situaci, kdy potřebovat jet rychleji, než na českých silnicích dovoluje zákon. Že to nebyl dobrý nápad většinu lidí napadne ve chvíli, kdy před sebou vidí policejní hlídku vyzývající k zastavení. V ten moment začne každý rychle přemýšlet nad tím, jak by se z pokuty mohl vymluvit. A častokrát se jedná opravdu o kuriózní důvody.

Na co se řidiči vymlouvají

Policisté napříč státy by jistě mohli sepsat několik knih o tom, jaké výmluvy během svých služeb slyšeli od řidičů a řidiček v souvislosti s překročením povolené rychlosti. Jedná se mimochodem o jeden z nejčastějších přestupků, kterých se na českých silnicích řidiči dopouštějí. Jaké kuriózní důvody tedy vedou řidiče k rychlé jízdě?

• Starost o další členy provozu

Velmi paradoxní výmluvu použil řidič, když se snažil ospravedlnit jízdu rychlostí 160 km/h v místě, kde bylo povoleno pouze 110 km/h. Policistům sdělil, že chtěl dostihnout řidiče nákladního vozu před sebou, jenž právě projel na červenou. Chtěl mu sdělit, aby byl více opatrný.

• Životní potřeby

Další z řidičů vsadil na „naléhavé lidské potřeby“ a policistům se snažil obhájit rychlou jízdu tím, že potřebuje nutně na toaletu – vyjádřil to poměrně expresivním tvrzením „Mám nadměrný tlak v močovém měchýři.“ Jel přitom rychlostí 180 km/h na úseku, kde je povoleno pouze 80 km/h.

Neznalost zákona neomlouvá. , ...

• (Ne)znalost svého auta

Často řidiči zkoušejí vinu za rychlou jízdu „svést“ na svůj automobil. Policisté proto slýchají výmluvy typu: „To auto je na mě příliš rychlé. Já ho prostě nestíhám řídit pomalu,“ nebo „Vidíte! Já si zřejmě spletl tachometr s otáčkoměrem. To mi musíte prominout,“ případně „Bojím se, že když zpomalím, usnu za volantem. Proto jedu svižněji.“ 

Někdy řidiči do svých kreativních myšlenek zapojí i přírodní živly: „Jel jsem rychle, protože na mě tlačil vítr.“ 

Jaká výmluva vás od pokuty může zachránit

Vlastně se tak úplně nejedná o výmluvu v pravém slova smyslu. Jedinou situací, kterou před zákonem obhájíte svou příliš rychlou jízdu, je ta život ohrožující. Zákon ji zná pod pojmem „krajní nouze“. V tuto chvíli sice můžete ignorovat pravidla silničního provozu, ale za předem jasně daných pravidel.

Jedná se zejména o situace, kdy je někdo ohrožen na životě a není jiná možná záchrana, než vzít ho do auta a rychle vyjet za pomocí. V ten moment přirozeně není čas řešit, zda máte na autě platnou dálniční známku, nebo zda zrovna projíždíte obcí maximální povolenou rychlostí 50 km/h. V takové chvíli se nacházíte v krajní nouzi, kterou přesně definuje zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Konkrétně se v zákoně píše: „Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem." Na druhou stranu se zákon také poměrně přesně vyjadřuje k tomu, kdy se o krajní nouzi nejedná: „Nejde o krajní nouzi, jestliže toto nebezpečí bylo možno za daných okolností odvrátit jinak nebo následek tímto odvracením způsobený je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl-li ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.“

Můžete požádat o policejní doprovod. , ...

Mějte vždy na paměti, že krajní nouze trvá podle zákona opravdu jen nejnutnější dobu. Jakmile uplyne, už se na vás opět vztahují všechna pravidla silničního provozu. Zároveň buďte připraveni na obhajobu a doložení toho, že situace, během níž jste porušili pravidla, opravdu vykazovala příznaky krajní nouze.

Vždy raději volejte

I když při vážných životních situacích není času nazbyt, přece jenom při ohrožení života nejdříve kontaktujte linku 112. Tam vám vyškolení profesionálové poradí, zda se do riskantní jízdy za pomoci pustit. Případně vám poradí, jak se k pomoci dostat rychleji a bezpečněji.

Dnes už jsou poměrné známé situace, kdy auto vezoucí rodící ženu do porodnice doprovodila policejní hlídka. Pomohla projet dopravní zácpou nebo hustým městským provozem. Dá se také s operátory domluvit na přesném místě, na kterém zraněnou či jinak na životě ohroženou osobu předáte do rukou zdravotníků.