Když většinu majetku po rodičích zdědí jen jeden ze sourozenců. Ochuzení mají ze zákona právo se bránit

Případů, kdy jeden ze sourozenců zdědí dům za miliony a na druhého zbyde jen symbolická částka, rapidně přibývá. Řada lidí se ocitla v situaci, kdy byli jako jedni ze sourozenců silně znevýhodněni a přišli o rodinné dědictví. Zákon umožňuje tuto situaci řešit, bránit se, a do jisté míry lze určitý podíl majetku získat zpět. Avšak pouze za určitých okolností a podmínek.

Závěť a dědická posloupnost

Řešení dědictví není snadné a mnohdy může tato situace i zničit rodinné vztahy. Jenže je dobré vědět, jak správně postupovat a na co si dát pozor. Pokud člověk zemře bez sepsané závěti nebo bez platné dědické smlouvy, nastupuje tzv. zákonná dědická posloupnost.

Občanský zákoník rozlišuje celkem šest dědických tříd. Pokud by dědictví nepřipadlo žádnému dědici z těchto tříd, stává se takzvanou odúmrtí a připadá státu. V první třídě dědiců si majetek dělí rovným dílem manželka či manžel a děti zůstavitele. V této chvíli tak zažitý mýtus o rovném dědictví stále platí. Jenže jakmile rodiče sepíší závěť, pravidla se zcela mění. 

Majetek může v rodině trvale poškodit vztahy. , ...

Podle občanského zákoníku má vlastník majetku téměř neomezené možnosti, jak se svými nemovitostmi či úsporami v případě smrti naložit. Může tak bez problému a bez nutnosti zdůvodnění jedno dítě výrazně zvýhodnit na úkor druhého a dokonce může třeba i nemovitý majetek odkázat pouze jednomu z nich.

Povinný díl a nepominutelný dědic

Znamená to tedy, že rodiče mohou jedno z dětí ze závěti jednoduše vymazat? Pokud nedojde k oficiálnímu vydědění, které musí splňovat velice přísné zákonné důvody, české zákony děti chrání a o majetek tak snadno přijít nemohou. Děti jsou nepominutelnými dědici a nelze je z dědického řízení vynechat.

Pokud rodič v závěti jedno z dětí opomene nebo mu odkáže méně, než činí zákonné minimum, má takto ochuzené dítě nárok na vyplacení tzv. povinného dílu. Nezletilé dítě má velmi silnou ochranu a musí dostat minimálně 75 % svého zákonného dědického podílu. Zletilý potomek má nárok pouze na 25 % svého zákonného dědického podílu.

V jakých případech rodiče zvýhodňují dítě

Notáři i advokáti potvrzují, že nerovné dědictví není výjimkou. Extrémní nepoměry a následné spory přiživuje také aktuální ekonomická situace, kdy ceny nemovitostí letí strmě vzhůru a byty či domy se stávají tím nejcennějším majetkem v rodině. Motivace rodičů při rozdělování majetku na určité díly paradoxně často pramení z jejich pocitu spravedlnosti.

Pokud se jeden potomek o rodiče stará a pečuje o ně do poslední chvíle, bývá to právě způsob vděku rodičů, kteří mu pak v závěti odkáží i veškerý majetek. Sourozenec, který naopak přijede na návštěvu jen na svátky, odchází s povinným minimem. Častý model je také situace, kdy jeden ze sourozenců žije v domě s rodiči. Rekonstruuje nemovitost, stará se o rodiče a tráví s nimi více času. Rodiče pak nabydou dojmu, že by měli dům přepsat kompletně na něj. Dalším častým důvodem je určité narovnání situace, kdy znevýhodněný sourozenec nedostal v minulosti takovou podporu jako ostatní bratři či sestry.

Rozdělení majetku je dobré udělat včas s notářem. , ...

Jak se bránit

Pokud jeden z potomků v rámci dědictví zjistí nepoměr, není dobré to ignorovat. Je nutné se obrátit na notáře a uplatnit nárok na povinný díl. Dědic se musí aktivně a výslovně přihlásit do protokolu u notáře, notář to automaticky nezajišťuje. Zvýhodnění sourozenci se budou pravděpodobně bránit, ale je možné to rozporovat a požadovat i nezávislý znalecký posudek na tržní hodnotu dědictví. 

Existuje také možnost napadnout platnost závěti, pokud má dědic podezření, že byli rodiče vystaveni nátlaku a manipulaci, případně že nebyli po zdravotní stránce v pořádku. Takovou situaci pak řeší přímo soud.

Obecně stále platí, že rozdělení majetku by se mělo dělat včas a za účasti notáře. Okolnosti tomu ale ne vždy jdou naproti. Pak je tu občanský zákoník, který na podobné situace myslí a nabízí řešení.