Ignoroval jsem pracovní e-mail během dovolené. Po návratu mě čekal nepříjemný rozhovor s šéfem i sebrané bonusy
Dovolená je pro nás mnohdy jediným obdobím v roce, kdy skutečně psychicky vypneme z vysokého pracovního nasazení. Ale jak ukazují zkušenosti pana Radka H., ne v každé společnosti to tak vnímají. Kde končí práva zaměstnavatele a začíná svoboda zaměstnance?
Období dovolených je pro řadu zaměstnanců skutečně stresovou částí roku. Kvůli absenci kolegů se zvyšuje objem práce, protože je nutné je zastoupit. Mnoho zaměstnanců pak propadá panice, aby před dovolenou stihli zvládnout veškerou svou agendu a nezůstalo nic nevyřešeného před volnými dny. A paradoxně pak i během dovolené myslí na práci a s blížícím se koncem odpočinku přibývá stres z nahromaděné práce. Někteří zaměstnavatelé mají navíc pocit, že zaměstnanec bude tak nějak automaticky pracovat i během dovolené.
Nereagoval na e-mail a přišel o peníze
Pan Radek H. popisuje svou situaci: “Měl jsem předem naplánovanou dovolenou a užíval si dva týdny volna ve španělském letovisku Pineda de Mar. Vše bylo v pořádku a byl jsem rád, že konečně chvíli vypnu. Jenže jakmile jsem se vrátil do práce, šéf si mě zavolal, vynadal mi, že jsem nereagoval na e-mail týkající se plánované obchodní schůzky, a přišel jsem o měsíční odměny.”
Podobných případů existuje mnoho. Zaměstnavatel si různými způsoby vynucuje výkon práce zaměstnanců i v době jejich osobního volna. Takové jednání je za hranou etického chování, ale může se jednat také o postup v rozporu se zákonem.
Místo klidné dovolené je mnoho zaměstnanců ve stresu.
, ...
Jak se k tomu staví platná legislativa
Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele upravuje zákoník práce (č. 262/2006 Sb.). Dovolená je obdobím, kdy zaměstnanec není povinen vykonávat práci ani být v pohotovosti. Hlavním účelem dovolené je odpočinek. Zaměstnanec nedisponuje pracovními prostředky, není tedy ani povinen sledovat telefon nebo e-mail. Přestože v Česku zatím nemáme uzákoněno tzv. právo na odpojení (jako například ve Francii), ignorování pracovního e-mailu tak není porušením pracovní kázně.
Zaměstnavatel může zaměstnance kontaktovat na osobní e-mail či telefon, to zakázané není. Nemůže však zaměstnance nutit pracovat, protože by se jednalo o výkon práce – za to by jednak náležela odměna, ale také by zaměstnavatel porušoval pracovněprávní předpisy o nepřetržitém odpočinku. Vynucovat si práci během dovolené zaměstnavatel tedy nemůže, ale ve výjimečném případě může zaměstnance z dovolené odvolat.
Pokud by došlo k odvolání z dovolené z důvodu naléhavých provozních potřeb, zaměstnavatel je povinen uhradit náklady, které tímto zaměstnanci vznikly. Toto se v praxi sice často neděje, ale je dobré vědět, že i taková možnost se může objevit.
Finanční sankce za nerušenou dovolenou
Jak popisuje ve své zkušenosti pan Radek, zaměstnavatel jej po dovolené potrestal formou finanční sankce. Jenže jakákoliv sankce je v tomto případě nezákonná, protože zaměstnavatel nesmí zaměstnanci ukládat peněžité postihy. Problém může nastat u osobního ohodnocení nebo jiných bonusů.
Zaměstnavatel nemůže zaměstnance nutit pracovat o dovolené.
, ...
Jedná se o nenárokovou složku mzdy, takže zaměstnavatel tuto část vyplatit nemusí. Obvykle se argumentuje tím, že zaměstnanec neprojevil dostatečnou loajalitu či flexibilitu. Je to právně obtížně napadnutelné, ale neznamená to, že by zaměstnanec měl mít obavu při každé dovolené. Bez řádného odůvodnění není možné ohodnocení krátit a v případě nesouhlasu se zaměstnanec může bránit.
Jak se na dovolenou připravit
Poněkud odlišná situace je u OSVČ, protože vztahy se zde neřídí zákoníkem práce, ale občanským zákoníkem. Pokud je při spolupráci definován termín odevzdání a ten během dovolené není dodržen, hrozí smluvní pokuty i ztráta zakázky. Finanční sankce jsou v tomto případě naprosto legální a ignorování zpráv od klienta může vést i k jednostrannému odstoupení od smlouvy.
Příprava na dovolenou přitom nemusí být vůbec náročná. Obecně lze doporučit, že je vhodné dokončit všechny úkoly s termínem odevzdání v době volna. Pokud to není možné, zaměstnanec informuje svého nadřízeného, a to alespoň týden dopředu, a domluví se na postupu. Zaměstnanec je povinen odevzdat svou agendu a pověří se zástup. OSVČ pak informuje klienta a domluví se na případném dalším postupu.
Zaměstnanec by si měl také nastavit automatické odpovědi na e-maily (tzv. out of office). To je důležité z právního i morálního hlediska. Taková odpověď by měla obsahovat přesné datum návratu, informaci o tom, zda e-maily budete číst, či nikoliv, a kontakt na zastupující osobu. Při dodržení všech postupů a přípravě s předstihem si pak dovolenou bez zbytečného stresu může užít jak zaměstnanec, tak OSVČ.
