Jako OSVČ pracuji přes 40 let a tohle je můj důchod. I kdybych pracoval za minimální mzdu, mám víc

V České republice se k práci na živnostenský list uchyluje čím dál tím více osob, jelikož se jedná o pohodlné řešení, jak mít větší kontrolu nad svým časem i příjmy. Bohužel ale řada z nich ve snaze minimalizovat průběžné náklady odvádí pouze zákonné minimum na povinném pojištění. Z dlouhodobého hlediska to přitom není zcela výhodné, neboť výše odvodů má dopad na výši budoucího starobního důchodu.

Nízké odvody se projeví v důchodu

„Celý život jsem podnikal a platil jen minimum. Dnes mám důchod kolem 14 tisíc korun. Kdybych pracoval za minimální mzdu, byl bych na tom podle propočtů o několik tisíc lépe,“ popisuje jeden z živnostníků.

Na to, jak vysokou bude živnostník od státu dostávat penzi, má vliv konkrétně výše odvodů na sociální pojištění. V momentě, kdy OSVČ odvádí jen zákonem stanovení minimum, vyměřovací základ, z něhož se důchod stanoví, bude nižší než průměrná mzda. V roce 2026 se minimální vyměřovací základ pohybuje zhruba kolem dvaceti tisíc korun měsíčně, což je obvykle méně, než kolik činí běžná mzda zaměstnance.

Minimální zálohy na sociální pojištění se živnostníkům nemusí vyplatit , ...

Důchod se skládá ze dvou složek, a to základní a procentní. Základní výměra je pro všechny stejná, jenže procentní část se odvíjí od výše příjmů během života. A zde se právě projevuje to, jak vysoké zálohy jste během svého života na sociální pojištění odváděli. Platí, že čím nižší tyto odvody byly, tím nižší bude i procentní část důchodu, a tím pádem i celková penze.

Vyšší penze v případě minimální mzdy

Srovnáme-li situaci se zaměstnancem, který pobírá minimální mzdu, tak ten sice během svého aktivního života vydělává výrazně méně než řada podnikatelů, ale jeho odvody na sociální pojištění jsou ve výsledku vyšší. Důvodem je především skutečnost, že pojistné neplatí pouze daný zaměstnanec, ale také jeho zaměstnavatel, který odvádí významnou částku navíc.

Zaměstnanec s minimální mzdou v roce 2026 odvádí na pojistném 7,1 % z vyměřovacího základu, zatímco jeho zaměstnavatel 24,8 % z vyměřovacího základu. Z minimální mzdy, která letos činí 22 400 korun, tak na sociální pojištění odejde 7 145,60 korun každý měsíc. Proto se může stát, že člověk s minimální mzdou má nakonec vyšší důchod než živnostník. Nejde totiž o to, kolik si kdo skutečně vydělá, ale jak vysoké zálohy posílá do systému.

Uhrazené zálohy na sociální pojištění se odráží na výši důchodu , ...

Dlouhá kariéra nezaručuje vysoký důchod

Svou roli hraje samozřejmě také délka pojištění, nicméně ta sama o sobě nezaručí, že pojištěnec bude mít vysoký důchod. Pakliže jsou hrazené zálohy po celou dobu jeho aktivního života nízké, ani čtyřicet let práce nebude stačit na to, aby mu vznikl nárok na vyšší penzi. V případě minimálních odvodů se tak penze i po dlouhé kariéře může pohybovat jen lehce nad hranicí minimálního důchodu.

Zavedením zmíněných minimálních důchodů se přitom stát snaží částečně řešit tuto nepříjemnou situaci. Dané minimum má zajistit určitou úroveň finančního zabezpečení podnikajících občanů ve stáří. Avšak ani tato částka zpravidla zdaleka nestačí na pokrytí běžných nákladů na život, zejména pak ve větších městech. Takové osoby pak musí buď razantně snížit svůj životní standard, nebo hledat jiné zdroje příjmů.

Celý systém je navíc nastavený solidárně, což znamená, že rozdíly mezi nízkými a vyššími příjmy nejsou v důchodech tak výrazné jako v aktivním životě. Ani vyšší odvody proto nezaručují výrazně vyšší penzi. Tato skutečnost pak může vést k tomu, že někteří živnostníci nemají motivaci odvody navyšovat, protože v tom nevidí přínos do budoucna.

Z uvedeného každopádně vyplývá, že živnostníci by měli otázku důchodu řešit mnohem dříve než až na konci své kariéry. Nabízí se hned několik možností, jak si do budoucna zajistit vyšší příjmy, ať už dobrovolným navyšování záloh na sociální pojištění, nebo vlastním spořením či investicemi. Spoléhat se pouze na státní důchod se totiž u osob samostatně výdělečně činných nemusí vždy vyplatit.