Nepříznivý obrat v počasí: Tak špatný vývoj tu nebyl za posledních 65 let a podle meteorologů bude hůř
Globální klimatické změny mají zásadní vliv na současný vývoj meteorologického dění v České republice. Odborníci upozorňují na skutečnost, že se o slovo přihlásila nejhorší situace za posledních zhruba 65 let.
Problematické je především dlouhotrvající sucho, které má negativní vliv nejen na ekosystémy a biodiverzitu, ale rovněž na celou řadu hospodářských odvětví či běžné lidské činnosti. Na dlouhodobě nepříznivý vývoj upozorňují klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. O současné situaci, která je však důsledkem právě dlouhodobých klimatických změn, pak informovali meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu.
Českou republiku sužuje extrémní sucho
Za poslední dvě měsíce (tedy březen a duben) napršelo nejméně srážek minimálně od roku 1961. Dlouhotrvající sucho znepokojilo i meteorology.
„Od konce února započalo srážkově výrazně podprůměrné období. Především měsíc duben srážkovou činností opravdu šetřil a v průměru na celé naše území spadlo pouze 13 mm. Když ale sečteme srážkové úhrny za měsíce březen a duben, tak dojdeme k tomu, že bylo v průměru na celé naše území naměřeno pouze 32 mm. Když tento údaj porovnáme s dlouhou řadou pozorování, tak zjistíme, že minimálně od roku 1961 je tento součet nejnižší,“ napsali odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu na sociální síť X (dříve Twitter).
To je výrazně méně, než kolik činí dlouhodobý průměr. Normál za období 1991 až 2020 je pro tyto dvě měsíce stanoven na 85 milimetrů. Zatímco v březnu běžně spadne 46 milimetrů srážek, o měsíc později jde o 39 milimetrů.
„V průběhu posledních 66 let už pouze jednou spadlo za tyto dva měsíce méně než 40 mm srážek, konkrétně v roce 1974 bylo v průměru na celé území naměřeno pouze 38 mm,“ upozornili dále meteorologové z ČHMÚ.
ČR sužuje sucho.
, ...
Dlouhodobé klimatické změny přinášejí častější sucha i jiné extrémy
Jak vychází z průběžných meteorologických měření i pozorování klimatologů, nejedná se o náhodnou anomálii. Právě sucha se totiž v dlouhodobém horizontu stávají stále častějším a závažnějším problémem.
„Sucho a povodně patří na našem území k tradičním hydrometeorologickým extrémům. Vyskytovaly se vždycky, ale hlavně díky nárůstu teplot vzduchu jsou častější a trvají déle,“ řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. „Trvání sucha je velmi proměnlivé, ale nejedná se o náhlý jev, jako jsou například povodně. Sucho většinou nastupuje pozvolna a částečně neviditelně, i když pozorujeme v posledních letech i takzvané bleskové sucho, které se rozvine během kratší doby v řádu dnů až týdnů, a to hlavně díky vysokým teplotám,“ sdělil dále Zahradníček pro Českou tiskovou kancelář (ČTK).
Zahradníček nadále prohlásil, že právě sucho je podle něj možné považovat za zřejmě největší hrozbu pro české území do dalších let. Podobně se vyjadřovali rovněž mnozí další klimatologové.
Nevysychá pouze svrchní půda
Dlouhotrvající sucho neovlivňuje pouze svrchní půdu, ale bohužel rovněž stav podzemní vody. Té je podle aktuálních měření na území České republiky nejméně za posledních 35 let.
„U hlubokých vrtů už se stal duben 2026 nejen nejhorším dubnem, ale také i měsícem s vůbec nejhorší zápornou odchylkou od normálu od roku 1991,“ sdělil Český hydrometeorologický ústav.
Situace by se pak vzhledem k nejaktuálnějším předpovědím mohla nadále zhoršovat. Výrazně deštivých dnů je totiž na obzoru v příštích 14 dnech pouze minimum. Teploty by se navíc měly držet převážně nad 20 stupni Celsia (s výjimkou druhé poloviny následujícího pracovního týdne), během některých dnů pak mohou vystoupat i nad 25 °C.
Kvůli suchu ubývá podzemní voda.
, ...
Jaké má sucho negativní dopady?
Dlouhotrvající sucho má přitom negativní dopady na mnoho různých oblastí. Může způsobit například erozi a degradaci půdy, která následně ztrácí schopnost absorbovat srážky. Tím se celý problém nadále prohlubuje.
Dále pak může zapříčinit úhyn některých živočichů či rostlin. Jedná se především o ryby či obojživelníky, ale zasažení mohou být i mnozí další zástupci zvířecí říše.
Zřejmý je pak negativní vliv na zemědělství, což se může projevovat nedostatkem a s tím souvisejícím zdražováním některých potravin.
V neposlední řadě hrozí zvýšené riziko požárů. I v tomto směru je tedy vhodné dbát zvýšené opatrnosti.
