Celý život jsme vše platili ze společného účtu. Po smrti manžela mi banka vzala i moje úspory a neměla jsem na zaplacení nájmu

Je proto důležité být i na tyto případy připraveni. V opačném případě se může stát, že zůstanete bez peněz, dokud se všechny záležitosti nevyřídí.

Rozdíl mezi spolumajitelem účtu a disponentem

Většina tuzemských bank nabízí společný účet, kde je však jako majitel veden pouze jeden z partnerů a druhý je disponentem. Ačkoliv v běžném životě a při řešení každodenního placení účtů se jedná o zcela nepodstatné rozlišení, právě při krizových scénářích je tento rozdíl rozhodující. V tomto případě tedy majitel účtu rozhoduje o rozsahu práv a přístupu disponentů k účtu, disponenti jsou oprávněni provádět běžné operace (například placení). 

Plnohodnotný spolumajitelský účet v současné době nabízí pouze mBank a Partners Banka. Výhodou takového účtu je, že oba partneři mají rovnocenná práva a s finančními prostředky mohou nakládat jakkoliv i bez vědomí druhého spolumajitele. 

Mnoho lidí se domnívá, že když mají oba partneři přístup k účtu a každý i svou platební kartu, jsou peníze na tomto účtu jejich společné. Nemusí to ale platit vždy, a je tedy třeba striktně rozlišovat mezi spolumajitelským a disponentským oprávněním. 

Partners Banka je jednou z českých bank, která nabízí spolumajitelský účet , ...

Co se stane, když jeden z partnerů zemře

V případě disponentských účtů mohou banky majitelům účtu nabídnout vybrat si, zda dispoziční právo po smrti majitele účtu zanikne, nebo zda bude moci disponent s účtem nadále manipulovat. Pokud ale majitel účtu nestanoví jinak, s jeho smrtí disponentská práva ostatních osob u jeho banky zanikají. V praxi se jedná o nejčastější variantu, a je poté nutné čekat na výsledky dědického řízení. V každém případě se takový účet celý stane předmětem dědického řízení. 

Pokud se jedná o spolumajitelský účet a jeden z páru zemře, druhému z páru se účet automaticky nezablokuje a nedochází k zamrazení finančních prostředků. Generální ředitel Partners Banky Marek Ditz na oficiálním webu vysvětluje: „Má se pouze za to, že polovina prostředků patřila zesnulému spolumajiteli. V běžných situacích tak stejně připadne nakonec 75 až 100 % zůstatku žijícímu spolumajiteli s tím, že zbylých 25 % případně získají v dědictví děti.“

Je na místě připravit se i na krizové scénáře , ...

Je rozdíl, když se jedná o partnery, nebo o manžele?  

V praxi do celé záležitosti ještě vstupuje otázka, zda pár tvořili partneři, nebo manželé. U manželů totiž funguje takzvané společné jmění manželů (SJM). Prostředky na bankovním účtu (pokud byly nabyty během manželství) patří oběma, bez ohledu na to, na koho je účet veden. V případě, že zemře jeden z manželů, se majetek rozdělí na dvě poloviny. Jedna z nich připadne pozůstalému manželovi, druhá vstupuje do dědického řízení. 

Odlišná situace může nastat u nesezdaných párů. U nich žádné společné jmění neexistuje. Z právního hlediska proto peníze náleží tomu, kdo je veden jako majitel účtu. Pokud druhý partner vystupuje pouze jako disponent, nemá na finanční prostředky automatický nárok. Po smrti majitele se finance stanou součástí dědictví a partner k nim nemusí mít vůbec přístup. 

Nesezdaný partner dědí pouze v případě, že je výslovně uveden v závěti, nebo když splňuje podmínky tzv. spolužijící osoby. To znamená, že spolu partneři žili alespoň jeden rok před smrtí ve společné domácnosti. V takovém případě může partner dědit ve druhé dědické třídě. V první dědické třídě dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.