Kdo zdědí váš dům, když nenapíšete závěť? Na řadu mohou přijít i vzdálení příbuzní

Na druhou stranu ale existují lidé, kteří závěť nesepsali. V takovém případě se celá záležitost řídí zákonem, který přesně určuje pořadí dědiců v jednotlivých třídách. V některých situacích se pak dědictví může dostat i ke vzdáleným příbuzným, kteří s ním neměli žádný vztah nebo se dlouhá léta nestýkali.

Závěť má přednost před děděním ze zákona

Pokud se člověk rozhodne sepsat závěť, bude mít vždy přednost před děděním ze zákona. Tímto způsobem tak může zůstavitel předejít případným majetkovým sporům mezi dědici po jeho smrti. 

Při pořizování závěti je však nutné nezapomínat na takzvané nepominutelné dědice. Těmi jsou děti zůstavitele, a pokud nedědí, jsou jimi jejich potomci. U nezletilého potomka je rozsah práva na zákonný dědický podíl stanoven na tři čtvrtiny, u zletilého potomka pak na jednu čtvrtinu. Pokud v závěti nepominutelný dědic není zmíněn, stále má právo na vyplacení svého povinného dílu. 

Závěť má přednost před děděním ze zákona , ...

Kdo dědí podle zákona

Pokud závěť není sepsána, přichází na řadu dědictví podle zákona. Zákon přitom stanovuje celkem šest dědických tříd, které určují pořadí osob, které mají právo dědit. Snadno se tak může stát, že majetek v tomto případě nepřipadne tomu, koho by si zůstavitel sám vybral. Vše se totiž řídí zákonem. 

1. dědická třída

V 1. dědické třídě dědí po osobě, která zemřela, jeho děti a manžel/manželka. Každý z dědiců obdrží stejný podíl. Pokud některé z dětí není oprávněno dědit, připadne podíl jeho dětem. 

2. dědická třída

Ve druhé dědické třídě dědí manžel/manželka, rodiče zůstavitele a osoby, které s ním žily ve společné domácnosti alespoň rok před jeho smrtí. V této třídě mají všichni dědici stejný podíl, ale platí, že manžel/manželka má nárok alespoň na polovinu pozůstalosti. 

3. dědická třída

Pokud zůstavitel nezanechal manžela/manželku ani rodiče, dědí jeho sourozenci a osoby, které s ním žily minimálně rok před smrtí ve společné domácnosti. Ve třetí dědické třídě si dědictví všichni dělí rovným dílem. Pokud některý ze sourozenců nežije, připadne dědictví jeho dětem.

4. dědická třída

Ve čtvrté dědické třídě dědí prarodiče zůstavitele rovným dílem za předpokladu, že nejsou žádní dědici ve třetí dědické třídě.

5. dědická třída

V páté dědické třídě dědí praprarodiče. Dědictví se rozděluje na polovinu pro praprarodiče z otcovy strany a na polovinu pro praprarodiče z matčiny strany. Každá dvojice praprarodičů se o svou polovinu dělí rovným dílem. 

Pokud z této dvojice někdo nežije, připadne jeho podíl druhému členovi. Pokud ale nežije ani jeden z prarodičů na jedné straně rodiny, podíl získají prarodiče z téže strany druhého rodiče. Pokud nežije nikdo z této strany vůbec, připadá podíl prarodičům z druhé strany rodiny a ti si jej rozdělují jako svou vlastní polovinu dědictví. Pokud ani tato dvojice není naživu, podíl se přidává ke druhé straně, kde se rozděluje totožným způsobem. 

6. dědická třída

V šesté dědické třídě dědí děti dětí sourozenců zůstavitele (to znamená synovci a neteře) a děti prarodičů zůstavitele (strýcové a tety). Všem těmto dědicům připadne stejný podíl. Pokud některý ze strýců a tet nežije, přechází podíl na jeho děti (to znamená na zůstavitelovy bratrance a sestřenice). 

Pokud není k dispozici žádný dědic, může dědictví v poslední řadě připadnout státu. 

Kromě majetku do dědictví spadají i závazky , ...

Kdy je možné někoho vydědit

Vyloučení nepominutelného dědice z dědického řízení je možné pouze prostřednictvím oficiálního vydědění. To ale nelze provést jen tak, naopak k tomu musí být doloženy konkrétní důvody. 

Mezi tyto důvody může patřit to, že dědic:

• neposkytl zůstaviteli nezbytnou pomoc v nouzi,

• vede trvale nezřízený život,

• neprojevuje o zůstavitele patřičný zájem,

• nebo byl odsouzen za trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze.