Stovky chalup a rodinných domů čeká vyvlastnění a zbourání kvůli novým dálnicím. Řada z nich ani neví, že se jich to také týká

Vlastnické právo se v dnešní době zdá být nedotknutelné. Zabavování majetku státem považujeme za zločin minulého režimu, který v demokratickém státě nemá místo. Vyvlastnění přitom umožňuje i současná Ústava, musejí být ale k němu splněny tři podmínky: 

• vyvlastnění musí být ve veřejném zájmu
• musí k němu být zákonný důvod
• vlastník musí získat adekvátní náhradu

Co to znamená v praxi? Důvodem k vyvlastnění vaší nemovitosti může být veřejně prospěšná stavba, o které se rozhodlo na základě zákona a nelze ji postavit v jiné lokalitě. Typicky to bývá dálnice nebo silniční obchvat, může jít ale také o železniční koridor nebo vedení vysokého napětí. Na druhé straně vám nikdo nemůže vyvlastnit chatu kvůli stavbě obchodního centra nebo jiného soukromého projektu. A hlavně, vyvlastnění se nikdy nesmí obejít bez kompenzace, jež by měla odpovídat výši tzv. obvyklé neboli tržní ceny nemovitosti. 

Jen v případě připravované středočeské části dálnice D3 se výkupy a možné vyvlastnění týkají desítek parcel, chat i rodinných domů v oblasti Posázaví a Benešovska. Podobné situace se přitom řeší i u dalších plánovaných dopravních staveb po celém Česku.

Lidé mají ke stavbám dálnic odpor hlavně z ekologických důvodů. , ...

Dohoda se vyplatí 

Samotnému vyvlastnění ovšem předchází jeden velmi důležitý krok. Investor či instituce, která je stavbou pověřena, vlastníkům musí nabídnout možnost dohody a nabídnout vykoupení nemovitosti za zvýhodněných podmínek. Konkrétně to znamená, že když svou parcelu, chatu či domek odprodáte investorovi dobrovolně, získáte 1,5násobek obvyklé ceny v případě stavebního pozemku a 8násobek ceny v případě pozemků nestavebních, jako jsou pole a louky. 

Stát se tímto finančním navýšením očividně snaží motivovat vlastníky k tomu, aby „nedělali problémy“ a pozemky odprodali ještě předtím, než se zahájí vyvlastňovací proces. K tomu by totiž nakonec došlo stejně. Jen je to cesta složitější a nepříjemnější. 

Když nejde jen o peníze

Zdaleka ne každý ale zajásá nad možností vydat svůj pozemek za vyšší než obvyklou cenu. Velkou roli hraje citový vztah k nemovitosti, kterou jste léta s láskou opečovávali, nebo jste ji dokonce zdědili po předcích a strávili tu dětství. Mnoho vlastníků kromě toho nesouhlasí se zásahem do přírodní krajiny. 

V současné době se například řeší připravovaný úsek dálnice D3 v oblasti Posázaví a Benešovska. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) počítá se zahájením stavby v roce 2028 a započalo s výkupem pozemků, které stojí v cestě. Projekt v minulosti narazil na velký odpor ekologických spolků, jež chtěly Posázaví ochránit. Podle ředitele ŘSD Radka Mátla se ale poslední dobou daří s nimi vyjednávat a nacházet kompromisy. 

„Jsem přesvědčen, že stavba bude. Ale buďme spravedliví, v této chvíli nemáme vydaná správní rozhodnutí, která nám stavbu povolí stavět. Na středočeské dálnici D3 nás čeká ještě hodně práce, odpor zde stále je,“ přiznal Mátl ve svém podcastu. 

Oblast Posázaví s typickými chatkami u řeky je pro Středočechy téměř posvátná. , ...

Kde zjistit, co se chystá 

Pro majitele nemovitostí i potenciální kupce je důležité, aby o plánovaných veřejně prospěšných stavbách věděli s dostatečným předstihem. Mnoho lidí se bohužel o budoucí dálnici, obchvatu nebo železniční trati dozví až ve chvíli, kdy se jen kousek od jejich plotu objeví inženýři vrtající geotechnické sondy. Plánování veřejných staveb je přitom na dlouhé lokte a informace bývají dostupné roky dopředu. 

V první řadě byste měli nahlédnout do územního plánu obce a zásad územního rozvoje kraje, které jsou dnes většinou dostupné online na obecních nebo krajských webových stránkách. V mapové části hledejte klíčová slova jako „koridor dopravní infrastruktury“, „územní rezerva“ nebo „veřejně prospěšná stavba“ a zaměřte se i na různé šrafované pásy vedené krajinou. Právě ty mohou naznačovat budoucí trasu dálnice, obchvatu nebo jiné významné komunikace. 

Zcela nejjednodušší je pak na úřady zatelefonovat a zeptat se přímo na odboru územního plánování, zda se v okolí vámi vyhlédnuté parcely něco nechystá. Úředníci vás mohou upozornit na probíhající změny, které jste v mapách možná přehlédli nebo jim nerozuměli. 

Jediný drobný telefonát tak může znamenat velkou změnu v rozhodnutí, zda ke koupi nemovitosti přistoupíte, či nikoli.