Invazivní druh slimáka decimuje úrodu v Česku. Běžné granule na něj nemusí stačit, musíte na něj jinak

Jedním z nejinvazivnějších živočichů je v tomto směru plzák španělský. Jedná se o opravdu velkého slimáka, který původně pochází ze Španělska. K nám se rozšířil v polovině minulého století. Jelikož jde o invazivní druh, může postupně vytlačovat původní druhy plzáků a v zahradách tak zaujímat hlavní roli. 

Jak tohoto slimáka poznáte

Plzák španělský je mezi veřejností známý také jako španělský slimák. I přes svůj název ale mezi slimáky nepatří. Je jim pouze blízkým příbuzným. Řadí se mezi plže a spadá do čeledi plzákovitých.

Od našich původních slimáků je rozpoznatelný na první pohled. Charakteristické je zejména umístění dýchacích otvorů, které se nacházejí v přední části těla a jsou viditelné pouhým okem. Tito plzáci běžně dorůstají zhruba 10 cm a pyšní se hnědým až rezavým zbarvením. 

Poznáte jej podle dýchacích otvorů v přední části , ...

V zahradě se živí prakticky vším

Plzák španělský dokáže v zahradě zkonzumovat prakticky vše, co zde pěstujete. Jejich nejoblíbenější potravou je listová zelenina. Nepohrdnou však ani mladými rostlinami řepy, drobným ovocem nebo další dobře dostupnou zeleninou. Pochutnají si rovněž na tlejících rostlinách v kompostu. 

Na druhou stranu ale existují rostliny, které plzáky španělské přirozeně odpuzují. Jedná se zejména o šalvěj, tymián, levanduli, měsíček, kontryhel, nejrůznější cibuloviny a některé kvetoucí rostliny. 

Odnést je ze zahrady nestačí

Pokud byste plzáky španělské chtěli nechat žít a pouze je odnesli ze zahrady kousek pryč, mohli by se k vám poměrně brzy vrátit. Jejich běžná rychlost se pohybuje kolem tří metrů za hodinu. Za noc dokážou urazit i dvacetimetrovou vzdálenost.

Proč běžné granule na tyto škůdce nemusí stačit

V případě, že v zahradě bojujete s přítomností těchto škůdců, vás možná jako první napadne použití běžných granulí na jejich hubení. Tyto přípravky nejčastěji obsahují látku metaldehyd. Ačkoliv může být na slimáky a plzáky účinná, jedná se o toxickou látku pro obratlovce, a může působit jako jed pro kočky, psy, ovce nebo třeba drůbež. Některé levnější granule se navíc mohou v případě následného deště nebo zálivky rozpustit, což způsobí, že slimák nepozře celou smrtelnou dávku.

Netoxickou alternativou proto zůstává ruční sběr a následná likvidace plzáků. Dejte si pozor na jejich rozšlapávání (například botou), jelikož vám v takovém případě v zahradě mohou zůstat vajíčka. Pro ruční sběr je důležité volit denní dobu, kdy jsou plzáci nejaktivnější a vyrážejí za potravou (typicky brzy ráno nebo večer). Případně je třeba odhalit jejich úkryty.

Kromě toho můžete vsadit na biologickou ochranu. Přípravky obsahují živé hlístice, které na plžích parazitují. Zejména mladí plzáci jsou na napadení hlísticemi obzvlášť citliví. Aby ale bylo jejich použití účinné, je důležité přípravek aplikovat ve správnou dobu (ideálně v květnu). 

Účinný je ruční sběr a následná likvidace , ...

Pozor na kladení vajíček v zahradě

Boj proti plzákům se pochopitelně vyplatí zahájit co nejdříve, ideálně předtím, než začnou klást vajíčka. Páření u těchto živočichů obvykle začíná koncem června, od srpna si můžete v zahradě všímat nakladených vajíček. Jeden plž přitom dokáže naklást až 225 vajíček. V případě příznivých teplot se mláďata líhnou už za měsíc po nakladení vajíček a mohou tak velmi rychle zamořit vaši zahradu. Pokud nakladou vajíčka v září a později, dokážou většinou přezimovat a plzáci se z nich vylíhnou až příští rok na jaře.