Pražáci si jezdí na venkov jen ťukat do počítače. Místní jim dávají drsně sežrat, co je to skutečná práce

„Pocházíme původně z Prahy, ale neustálý městský shon nás v posledních letech dost vyčerpával. Dostali jsme tak s manželem skvělý nápad. Koupili jsme si dům na venkově, asi 60 kilometrů od Prahy. Do práce jsme dojížděli jednou za týden a zbytek týdne jsme pracovali z domu. Měli jsme takovou romantickou představu, jak budeme pracovat hlavně na terase nebo přímo v zahradě a užijeme si u toho klid a hezké prostředí,” popisuje Jana jejich nápad o stěhování a práci na vesnici.

Při prohlídce s makléřkou působilo vše naprosto idylicky a na bydlení se tak Jana s manželem velmi těšili. Už pár týdnů po nastěhování ale zjistili, že jejich představy o životě na vesnici byly asi trochu mimo realitu. Jejich nový dům stál v zástavbě, uprostřed vsi, nedaleko kulturního domu a blízkých polí. A místo klidu na práci každý den poslouchali zvuky traktorů, cirkulárek, sekaček na trávu, štěkot psů a kokrhání kohoutů nebo hudbu a hlášení obecního rozhlasu. V tu chvíli si uvědomili, že vesnice není žádná oáza klidu, botanická zahrada nebo skanzen, ale místo, kde se žije a práce nikdy nespí. 

Práce na terase má své kouzlo, uprostřed vesnice ale úplný klid nenajdete , ...

Notebook na terase versus cirkulárka od souseda

Práce z domova je dnes součástí života tisíců Čechů. Mnoho z těchto lidí si doma zřídí pracovní koutek nebo pracovně rovnou vyhradí celou místnost. Home office má samozřejmě spoustu výhod a lidi pracovní místa s touto možností aktivně vyhledávají. Má však také svá úskalí. Tím hlavním je asi nedostatek klidu na práci. V bytových domech se lidé často setkávají s vrtáním a dupáním od sousedů, se zvuky projíždějících autobusů a sanitek pod okny domu a podobně.

Mnoho z nich se tyto problémy rozhodne vyřešit poměrně rázně, a to stěhováním do “klidu typické české vesnice”. Jenže právě slovo “klid” je nejčastějším kamenem úrazu. Uprostřed venkova se jen těžko setkáte s pochopením, že máte zrovna online poradu a potřebujete, aby soused ihned přestal sekat trávník. 

Když je potřeba nařezat dřevo, které zrovna zabírá celý chodník a příjezdovou cestu k domu, opravit plot nebo posekat zahradu, lidé to prostě udělají ve chvíli, kdy mají volno. Pracující se k tomu dostanou o víkendech, odpoledne nebo o dovolené. Senioři v důchodu nebo lidé, kteří pracují na směny, se na tyto práce vrhnou nejčastěji hned ráno. Obyvatelé vesnice tyto “běžné” zvuky nepovažují za rušivé, prostě k jejich životu patří. 

Některé zvuky k vesnici patří, na homeoffice však působí rušivě , ...

Lidé jsou rozděleni na dva tábory

Venkov má svůj rytmus a lidé z měst s ním zkrátka nepočítají. Od jara do podzimu zde hučí sekačky, křovinořezy a traktory. Z polí se vrací zemědělská technika, na zahradách štěkají psi a kokrhají kohouti. Sousedé opravují střechy, pergoly nebo další nezbytnosti okolo domu. Pro ty, kteří jsou na to zvyklí, jde o podobný ruch, jaký představují projíždějící auta a tramvaje pro lidi z větších měst.

Tím vzniká jakýsi střet dvou světů a hlavní zdroj sousedských sporů. Jednomu z nich jsme se věnovali také v našem předchozím článku o panu Pavlovi a jeho manželce, kteří se z Prahy odstěhovali na vesnici a měli pocit, že jim místní lidé hází klacky pod nohy. Pod článkem se strhla bouřlivá diskuze, která poukázala na to, jak časté spory mezi starousedlíky a “náplavou” jsou. 

Jeden z diskutujících například napsal, že nechápe, jak si někdo může koupit dům vedle hospodářství, když mu vadí zvuky zvířat a techniky. Jiný komentující na problém reagoval takto: „Lidé z měst si pletou vesnici se skanzenem nebo botanickou zahradou. Chtějí ticho, ale neuvědomují si, že ten klid, co hledají, je jen mýtus. Vesnice je hlučná, jen je to jiný druh hluku než auta na magistrále.“

Objevily se však i názory z té druhé strany. Lidé, kteří se na vesnici přistěhovali za zmíněným “klidem”, zmiňují, že jim nevadí běžný ruch, ale opravdu hlasité a dlouhotrvající zvuky. Pokud například soused nastartuje v osm ráno stroje a končí ve dvě odpoledne, člověk zkrátka na home office nic neudělá. Jiný diskutující zase zmínil sousedovy psy, kteří nepřetržitě štěkají celou dobu, co je soused v práci. Podle těchto přispěvatelů do diskuze by trocha tolerance prospěla oběma stranám.