Pravidla pro nemocenskou v roce 2026: Po tolika dnech už musíte k doktorovi a kolik peněz dostanete při marodění s angínou
Ačkoli si přejeme ledacos, nejdůležitější je zdraví. Ať se ale o sebe staráme sebelíp, jednou za čas nás může skolit nemoc. V takovém případě obvykle nechodíme do práce, což má své klady, ale také zápory. Musíme například vyrazit k doktorovi a nedostáváme tolik peněz. Jak je to v roce 2026?
Podle oficiálních statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo vloni zaznamenáno 2 450 987 případů dočasné pracovní neschopnosti. Češi v roce 2025 celkem prostonali 76 307 699 dnů, což se zdá jako neskutečné číslo. Ve skutečnosti je ovšem zcela pravdivé. Pokud každopádně v současné době také bojujete s nemocí, jako je třeba angína, budou vás spíše zajímat pravidla pro nemocenskou v roce 2026.
Po kolika dnech musíte k doktorovi?
I letos platí stejná pravidla jako v předešlých letech. Pokud se necítíte dobře a nepůjdete kvůli tomu do práce, ideálně byste měli pro neschopenku vyrazit hned první den nemoci. Nejpozději byste tak měli učinit do tří dnů. Lékař totiž může vystavit neschopenku zpětně, ale maximem jsou právě tři dny. Trvá-li pracovní neschopnost déle, kontrola by měla probíhat jednou za 14 dní. To se většinou netýká angíny, jež obvykle trvá 7 až 10 dní. Tato doba je důležitá kvůli tomu, kolik na neschopence dostanete peněz.
Kolik peněz dostanete při angíně?
Stále platí, že během prvních 14 dnů se nemocenská nevyplácí. V tomto období totiž zaměstnaný člověk dostává náhradu mzdy, a to od svého zaměstnavatele. Tahle částka se pochopitelně vyplácí jen za dny, v nichž by šel nemocný do práce. Při jejím výpočtu se přitom vychází z průměrné mzdy za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, v němž zaměstnanec onemocněl. Rozstoná-li se právě nyní, tedy v dubnu, náhrada mzdy se počítá dle průměrné hodinové mzdy v období od ledna do března.
Hrubá hodinová mzda se nevyplácí celá. Je totiž „ořezána“, a to podle jasně stanovených pravidel. Nejprve se tedy zredukuje podle redukční hranice a redukovaný průměrný hodinový výdělek se poté ještě sníží na 60 %. V roce 2026 se přitom redukční hranice zvýšily. Jak konkrétně?
- 1. redukční hranice: 285,78 Kč (původně 271,60 Kč) – započítává se 90 %
- 2. redukční hranice: 428,58 Kč (původně 407,40 Kč) – započítává se 60 %
- 3. redukční hranice: 856,98 Kč (původně 814,80 Kč) – započítává se 30 %
- k částce nad 856,98 Kč se nepřihlíží – započítává se 0 %
Příklad: Pan Jan bral v předchozím čtvrtletí průměrně 400 korun hrubého na hodinu. Z první redukční hranice tedy dostane 257,20 Kč (90 % z 285,78 Kč) a z druhé 68,53 Kč, což je 60 % z 114,22 Kč (400 Kč – 285,78 Kč). Redukovaný průměrný hodinový výdělek tak činí 325,73 Kč (285,78 Kč + 68,53 Kč). Vzhledem k tomu, že pan Jan stonal 5 dní, činí při 8hodinové pracovní době celková částka 13 029,2 Kč (5 × 8 × 325,73 Kč). Snižuje se ovšem ještě na 60 %. Náhrada mzdy tak činí 7 818 korun.
I při delší nemoci letos dostanete více peněz
Zvýšila se totiž nejen náhrada mzdy, ale také samotná nemocenská, kterou nevyplácí zaměstnavatel, ale Česká správa sociálního zabezpečení. Dávky nemocenského pojištění začíná platit od 15. dne nemoci. Vyplácejí se za každý kalendářní den včetně víkendů a svátků, a to maximálně po dobu 380 dní, byť někdy může být i delší. Nemocenská se počítá z denního vyměřovacího základu, kterým je váš průměrný denní příjem za uplynulý rok.
Stejně jako v předešlém případě existují také u dávek nemocenského pojištění redukční hranice, které fungují velmi podobně. I v tomto případě jsou skutečně vyšší než v loňském roce. Jaká je tedy jejich hodnota pro rok 2026?
- 1. redukční hranice: 1 633 Kč (původně 1 552 Kč) – započítává se 90 %
- 2. redukční hranice: 2 449 Kč (původně 2 328 Kč) – započítává se 60 %
- 3. redukční hranice: 4 897 Kč (původně 4 651 Kč) – započítává se 30 %
- k částce nad 4 897 Kč se nepřihlíží – započítává se 0 %
Roli hraje také délka nemoci. Trvá-li onemocnění 15 až 30 dní, počítá se 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Při délce 31 až 60 dní jde o 66 % a u 61 a více dní o 72 %. Důležitá je každopádně přesná a včasná diagnóza. I to, co vypadá jako běžná chřipka, totiž může být závažnější onemocnění.























































