Myslela jsem si, že mám jen chřipku. Lékaři mi pak oznámili hroznou diagnózu
Zpočátku to vypadalo na běžnou chřipku. Trápila mě bolest hlavy, teplota, silná únava a bolest zad. Naplánovala jsem si odpočinek a věřila, že do týdne budu v pořádku. Situace se ale nezlepšila.
„Po pár dnech se mi začalo opravdu špatně dýchat. Začala jsem se zadýchávat i při zcela běžných činnostech, kašel byl hluboký a doprovázela ho bolest hrudní kosti. Nebylo pochyb o tom, že se o běžnou chřipku jednat nebude, proto jsem se vypravila za svým lékařem. Po všech vyšetřeních jsem se dozvěděla svou diagnózu – sužoval mě zápal plic,“ svěřila se redakci čtenářka Petra.
Zápal plic je vážnou nemocí
A netýká se pouze seniorů a chronicky nemocných, jak se někdy mylně může řada z nás domnívat. Proto bývá také často podceňován a pozdě diagnostikován. Přitom se jedná o vážnou chorobu, při které může postižený skončit dokonce v nemocniční péči.
Zápal plic známý také pod názvem pneumonie je zánětlivé onemocnění plicní tkáně narušující správnou funkci dýchací soustavy. Příčinou jeho vzniku mohou být bakterie, viry či atypické mikroorganismy. Nejčastěji se jedná o bakterii s názvem Streptococcus pneumoniae (tedy pneumokok), výjimkou však nejsou ani atypické bakterie Mycoplasma pneumoniae, jež patří mezi nejčastější původce zápalu plic u dětí a mladistvých. Ve srovnání s jinými bakteriemi nemá Mycoplasma pneumoniae buněčnou stěnu, proto je odolná vůči některým typům antibiotik.
To je také důvod, proč může být především ze začátku zápal plic zaměňován za chřipku. Jde právě o výše popsané rozmanité původce nemoci, kvůli kterým nemusí být dlouho jasné, že se nakažený potýká s vážnějšími zdravotními problémy.
Kdy se začít mít na pozoru
Příznaky, které značí velký problém, opravdu ze začátku připomínají „tradiční“ nachlazení. Prvním varovným signálem pro nakaženého může být fakt, že příznaky jsou silnější a trvají delší dobu. Patří mezi ně zejména vysoká a dlouhotrvající horečka (zhruba nad 38,5 °C), zhoršující se kašel, bolest na hrudi a zrychlené a mělké dýchání. Zpozornět byste měli také v případě, že jste opravdu extrémně unaveni a cítíte slabost. Signálem, že něco není v pořádku, je rovněž dušnost, zimnice, pocení či zadýchávání se při běžných denních činnostech. U starších lidí se k těmto příznakům může přidat také jistá dávka zmatenosti.
Pokud příznaky přetrvávají déle než pět dní nebo se zhoršují, okamžitě vyhledejte svého lékaře. Důležitým vyšetřením je nejen poslech plic, ale také rentgen hrudníku, který odhalí rozsah zánětu.
Léčba a důležitost včasné péče
Potrápí-li vás zápal plic bakteriálního původu, předepíše vám lékař antibiotika. Naopak virová forma této nemoci se řeší symptomaticky, tedy klidem na lůžku, dostatkem tekutin, případně použitím antivirotik. Těžké případy zápalu plic pak vyžadují hospitalizace či kyslíkovou terapii. Jelikož se jedná o opravdu závažné onemocnění, nese s sebou různá rizika komplikací – například selhání plic nebo sepsi. Rostou s věkem a přidruženými nemocemi.
Koho zápal plic ohrožuje nejvíce
Podle dat Státního zdravotního ústavu ČR z roku 2024 se vyskytlo 608 případů invazivního pneumokokového onemocnění, které často zahrnuje právě těžkou formu zápalu plic. Nejčastěji se s ním potýkají senioři nad 65 let, ve zmiňovaném roce 2024 to byla dokonce více než polovina, děti do 1 roku nebo pacienti s chronickými onemocněními, zejména diabetici, astmatici či lidé léčící se se srdcem. Výjimku netvoří ani silní kuřáci a osoby se sníženou imunitní funkcí. Podle odborných kruhů se zápal plic řadí mezi třetí nejčastější infekční chorobu na světě.
Myslete na prevenci
Využijte pokroků moderní medicíny a zvažte možnost očkování. Proti některým typům zápalu plic je právě zmíněné očkování účinnou ochranou, která se doporučuje převážně seniorům a chronicky nemocným lidem.
Rozhodně neuděláte nic špatně, když se při svém běžném životě zaměříte na prevenci běžných respiračních infekcí a budete klást důraz na důkladnou hygienu rukou, pravidelné větrání místností, volbu vhodného oblečení, dodržování pitného i stravovacího režimu a úplné či alespoň částečné omezení kouření.