Myslela si, že má nárok na vdovský důchod. Kvůli chybě z mládí nedostala od státu ani korunu

Odborníci ale upozorňují, že rozhodnutí nevstoupit do manželství může mít v některých životních situacích zásadní finanční důsledky. Jedním z příkladů je právě nárok na vdovský nebo vdovecký důchod. Ten totiž stát vyplácí pouze těm osobám, které byly se zemřelým v době úmrtí v manželském svazku. Pouhé partnerství nestačí. 

Manželství je jednou z podmínek pro získání vdovského důchodu

Řada lidí se domnívá, že vdovský a vdovecký důchod náleží dané osobě jak v případě trvání manželství, tak i v případě pouhého partnerského svazku. Pravda je ale opačná. Nutnou podmínkou pro vznik nároku na vdovský či vdovecký důchod je totiž trvání manželství k datu úmrtí manžela nebo manželky. To znamená, že tento důchod nenáleží po manželovi či manželce v případě rozvodu ani po druhovi či družce nebo po registrovaném partnerovi či registrované partnerce. 

Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vzniká po zemřelém manželovi či manželce v případě, že zesnulý:

• pobíral starobní či invalidní důchod,

• nebo ke dni úmrtí splnil potřebnou dobu důchodového pojištění pro přiznání invalidního důchodu,

• nebo splnil podmínky pro vznik nároku na starobní důchod,

• nebo zemřel v důsledku pracovního či služebního úrazu.

Manželství je jednou z podstatných podmínek , ...

V případě dědictví to již funguje jinak

Na rozdíl od vdovského důchodu, kde je manželství podmínkou, toto u otázky dědictví neplatí. I z toho důvodu může řada lidí mylně nabýt přesvědčení, že sňatek není podstatný ani pro přiznání vdovského či vdoveckého důchodu. 

Pokud daný člověk zemře bez závěti, dědictví se rozděluje podle zákonem stanovených dědických tříd. V první dědické třídě dědí především děti a manžel či manželka zemřelého. Nesezdaní partneři ale nejsou automaticky bez nároku. Pokud spolu partneři prokazatelně žili alespoň jeden rok před smrtí jednoho z partnerů ve společné domácnosti a partner buď pečoval o domácnost, nebo byl na zůstavitele odkázán výživou, může dědit ve druhé dědické třídě společně s rodiči zemřelého. Neplatí tedy, že by druh nebo družka dědili zcela automaticky, i v tomto směru je třeba splnit příslušné podmínky. 

Specifická pravidla platí také pro společné bankovní účty partnerů a manželů. I v tomto směru se v případě následného dědictví postupuje u obou skupin odlišně. 

V případě dědictví jsou pravidla jiná , ...

Jaká je výše vdovského/vdo­veckého důchodu

Stejně jako u jiných důchodů se výše vdovského/vdo­veckého důchodu skládá ze dvou částí. Konkrétně se jedná o základní a procentní výměru. Od ledna roku 2025 činí základní výměra 4 660 Kč. Procentní výměra se stanovuje individuálně. Odpovídá polovině procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který by měl zemřelý případně nárok. Nově je přitom pro výši procentní výměry vdovského důchodu pro rok 2026 stanovena minimální výše, a to 2 540 Kč. 

Odborníci se shodují v tom, že řada párů otázku vdovského důchodu vůbec neřeší, jelikož se tato věc jeví velmi vzdálená. Problém tak často vyjde najevo až v okamžiku, kdy jeden z partnerů zemře. Pozůstalý partner následně zjišťuje, že navzdory dlouholetému soužití nesplňuje základní podmínku pro přiznání dávky. I to je jeden z důvodů, proč může být namístě otázku manželství probrat. Pro manžele totiž v mnoha ohledech platí jiná pravidla než pro společně žijící partnery.