Počasí v Česku nabírá znepokojivý směr. To, co se rýsuje na radarech, nevěstí nic dobrého

Samotný klimatický jev se na Zemi objevuje pravidelně, dlouhodobé změny globálního klimatu nicméně mohou zhoršit jeho průběh. Pokud by se predikce meteorologů a klimatologů vyplnily, mnoho států z různých koutů světa (včetně České republiky) by se mohlo potýkat z dalekosáhlými dopady, jako jsou povodně, sucha, rozsáhlé požáry nebo problémy v oblastech zemědělství. Zároveň by nejspíše došlo k pokoření některých historických teplotních rekordů. 

Nechvalně proslulý klimatický jev se hlásí o slovo 

„Po období neutrálních podmínek na začátku roku jsou klimatické modely nyní ve shodě a pravděpodobnost nástupu El Niña je velmi vysoká,“ informoval Wilfran Moufouma Okia, vedoucí oddělení klimatických predikcí WMO.

Jedním z hlavních důvodů, proč odborníci příchod jevu El Niño predikují, je rychlé oteplování mořských povrchových vod ve východním a středním rovníkovém Pacifiku. Právě to mu často předchází. 

Samantha Burgess z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) podle francouzského deníku France 24 uvedla, že teploty mořské hladiny v posledních dnech byly těsně pod historickými maximy roku 2024. A stávající situace napovídá, že v květnu by mohl být rekord překonán. 

Hladina Pacifiku se otepluje. , ...

Úřadovat může bez přestání i několik měsíců

Odborníci odhadují, že jev El Niño začne působit mezi červnem a srpnem a bude přetrvávat až do konce roku. Takový průběh predikuje mimo jiné Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), podle nějž by měl nastat s 62% pravděpodobností.

O slovo se může přihlásit dokonce i mimořádně silná varianta tohoto klimatického jevu. Pravděpodobnost jejího příchodu je v aktuální chvíli stanovena na 25 %.  

Ačkoliv je El Niño považován za přirozený klimatický jev, v kombinaci s globálním oteplováním mohou být jeho projevy o poznání intenzivnější. Podle odborníků může výrazně ovlivnit srážkové vzorce (obvykle způsobuje sucha v oblastech, které bývají deštivé, a naopak přináší extrémní srážky a záplavy do oblastí, které bývají suché), posilovat či naopak potlačovat formování hurikánů, prudce navyšovat teploty nebo měnit dráhu tryskového proudění (tzv. jet stream). Dopady mohou být tím pádem dalekosáhlé. 

Rok 2026 může být rekordní 

K problematice se vyjádřil například klimatolog James Hansen z Kolumbijské univerzity. Podle něj by se letošní rok mohl stát nejteplejším v historii. A co více, ten navazující jej pak údajně může rovnou překonat. 

„Rok 2026 bude nejteplejší od začátku měření,“ prohlásil a dodal:  „A rok 2027 bude pravděpodobně ještě horší, neboť přinese ještě vyšší teploty.“

S tím se pojí mimo jiné skutečnost, že s nemalou pravděpodobností dojde rovněž k pokoření dalších rekordů. Může se jednat například o nejvyšší teploty v historii jednotlivých dnů, nejhorší stav zásob podzemních vod apod. 

Letošní rok by se mohl stát nejteplejším v historii. , ...

Rekordy již meteorologové letos zaznamenali  

Právě akutní nedostatek podzemních vod a dlouhotrvající sucho, které může El Niño v budoucnu způsobit, trápí Českou republiku nyní. Meteorologové nedávno upozornili na to, že za období mezi začátkem března a koncem dubna napršelo nejméně srážek minimálně od roku 1961.  

„V průběhu posledních 66 let už pouze jednou spadlo za tyto dva měsíce méně než 40 mm srážek, konkrétně v roce 1974 bylo v průměru na celé území naměřeno pouze 38 mm,“ informovali odborníci z Českého hydrometeorolo­gického ústavu na sociální síti X (dříve Twitter). 

Pokud by se v důsledku příchodu jevu El Niño situace opět výrazně zhoršila i během léta a přetrvala až do konce roku, mohlo by se jednat nejen o nejteplejší rok v historii měření, ale rovněž o ten nejsušší. Nutno podotknout, že dlouhodobé předpovědi mohou doznat ještě celé řady změn.