Ministerstvo vytipovalo nové oblasti pro větrné elektrárny. Obce zuří a mluví o tvrdé podpásovce ze strany státu

Evropská unie (EU) chce snížit závislost členských států na fosilních palivech, na což má vliv energetická krize i snaha o klimatickou neutralitu do roku 2050. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR) proto vytipovalo nové oblasti pro větrné elektrárny. Ne každému se ovšem vybrané lokality zamlouvají. Některé obce jsou velmi nespokojené. Dokonce se hovoří i o podpásovce.

Větrné elektrárny na území velikosti Prahy

Vláda před časem představila návrh akceleračních oblastí pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Z původních 110 snížila jejich počet na 94, z nichž je pro fotovoltaické neboli sluneční elektrárny vyčleněno 14 zón a zbylých osm desítek se týká elektráren větrných. Celková plocha přitom činí 474 kilometrů čtverečních, což je jen o něco málo méně než rozloha Prahy.

Co jsou vlastně akcelerační zóny? Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) jde o oblasti, jež slouží k rychlejšímu a jednoduššímu povolování staveb využívajících obnovitelné zdroje energie. Vycházejí přitom z požadavků evropské směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů (RED 3). Česko potřebuje navýšit podíl čisté energie. Akcelerační oblasti mají snížit dobu schvalování nových elektráren i z více než 10 let na měsíce či jednotky let.

Větrná elektrárna je masivní zařízení , ...

„Zveřejněný návrh, který aktuálně zahrnuje 94 akceleračních oblastí, budeme dále projednávat. Důležitou roli budou hrát stanoviska krajů, dalších orgánů veřejné správy, připomínky veřejnosti i následné rozhodnutí vlády,“ uvedl Filip Turek, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. Některé obce, kterých se návrh týká, jsou ovšem velmi nespokojeny.

I tady mají stát větrné elektrárny

Vítr je obnovitelný zdroj energie a u větrných elektráren bývají kladem i nízké provozní náklady. Na druhou stranu nejsou neproblematické. Mají vliv na krajinu, bývají hlučné a jejich výkon závisí na síle větru. Proto jsou pro ně vhodné jen některé části ČR. Sem patří i prostor na pomezí Ústeckého a Středočeského kraje, který se nachází v dohledu hory Říp. Další je třeba v Krušných horách.

„Osobně to vnímám jako ránu pod pás. Akcelerační zóna zasahuje do chráněného území, proto s ní nesouhlasím,“ uvedl pro iDnes starosta David Lacman z obce Výsluní, protože jedna z problematických oblastí se nachází podél silnice mezi touto obcí a Měděncem právě v Krušnohoří.

Větrná elektrárna v pohoří Jeseník na Moravě , ...

Mnoho větrných elektráren se má nacházet také v Plzeňském kraji. To se však nelíbí nejen některým obcím, ale také místním obyvatelům. „Děkujeme za likvidaci krásné kulturní krajiny jižního Plzeňska. Jeden z nejarogantnějších zákonů vůči lidem,“ napsal na Facebooku Milan Fiala.

Kdy (ne)bude návrh schválen?

Vlnu nevole vyvolal návrh i jinde. Třeba v podkrkonošských vesnicích. Další Češi jsou ovšem pro. Podle letošního průzkumu agentury STEN/MARK je dokonce pro větrnou energii většina (56 %), přičemž zásadně proti je jen 15 procent lidí. Aktuálně tak vznikají různé petice. Zatím však jde skutečně pouze o návrh. V Česku tedy doposud žádné akcelerační oblasti vymezeny nejsou.

Rozsah území i počty těchto zón se ještě možná změní. Jednotlivé kraje, obce i veřejnost mohou k návrhu podávat připomínky do 1. června. Poté bude návrh dále projednáván. MMR na svém webu uvádí, že: „změna územního rozvojového plánu, kterou budou vymezeny akcelerační oblasti celostátního významu, by měla nabýt účinnosti do 31. srpna 2026 po předchozím projednání a schválení“.