Stát si vybral jeden kraj jako obětního beránka. Výstavba až 62 větrníků ho má proměnit v ocelovou džungli

To, co místní považovali za svůj nedotknutelný domov, může být brzy gigantickou energetickou základnou. Evropské závazky na snížení závislosti na neobnovitelných zdrojích, ale i energetická krize – to vše jsou důvody, proč stát připravuje výstavbu desítek větrných elektráren.

Dost bylo nekonečné byrokracie

Většina Čechů opravdu chce čisté zdroje energie a v zásadě nic nemá ani proti větrným elektrárnám. Jenže nikdo je nechce mít za vlastním domem. Zastánci obnovitelných zdrojů při pohledu na mapu Evropy oprávněně smutní, protože zatímco v sousedních státech se ročně staví i stovky nových větrných elektráren, v Česku to byly za poslední roky pouze jednotky.

Často se mylně uvádí, že v tuzemsku je nedostatek větru a elektrárny se nevyplatí. To ale není pravda, protože celkový energetický potenciál větrné energetiky je obrovský. Mohl by zajistit až třetinu spotřeby Česka, což nezávisle na sobě potvrzuje několik studií. Reálný problém tkví v “byrokratickém pekle”. Povolovací proces u nás trvá přibližně 10 až 12 let. Takovou dobu investor čekat nebude a raději odejde jinam. Řešením by měly být tzv. akcelerační zóny.

Větrné elektrárny mění panorama krajiny. , ...

Stát si vybral konkrétní místo

Abychom se jako stát mohli postupně oprostit od fosilních paliv a netrvalo to další desítky let, stát vybral území v Plzeňském kraji, která označil jako “akcelerační zóny”. V této oblasti by mělo být povolení na větrné elektrárny zajištěno do jednoho roku. Investoři by tak nemuseli čekat a celkový proces by se výrazně urychlil.

V regionu bylo vybráno sedm akceleračních oblastí celostátního významu s plochou asi 30 kilometrů čtverečních. Podle přepočtu Ministerstva pro místní rozvoj by se jednalo asi o 62 elektráren s výkonem kolem pěti megawattů, celkový výkon by byl přibližně 300 megawattů. Na základě informací z dostupných map by větrné elektrárny stály v okolí obcí Letiny, Měčín nebo Řenče. To vyvolalo reakci dotčených obcí, některé obce již vyhlásily referenda.

Peníze pro obce nebo naštvaní občané?

Mnoho lidí podporuje větrnou energii, ale nechce mít až 250 metrů vysoké stožáry za svými domy. Obávají se zvýšeného hluku, poškození životního prostředí a snížení hodnoty jejich nemovitostí. Okolo elektráren je mnoho mýtů a nepravd. Některé obce již pořádaly diskuse, kde mohli obyvatelé problematiku probrat s odborníky.

V obci Životice proběhlo 11. dubna 2026 referendum. V katastru obce by měl stát větrník o výšce 160 metrů. Investor nabízí obci až 850 000 Kč ročně po dobu 25 let (to je asi polovina ročního rozpočtu obce), každý dům s trvale žijícími občany by měl dostat ročně 3 MWh energie zdarma nebo se mluví o sponzorském daru. Jenže zastupitelstvo obce nechce rozhodnout samo, proto bylo vypsáno referendum. A to je podobné i v ostatních obcích. Přestože ekonomický přínos může být značný a obcím by velmi pomohl, zastupitelstva si nechtějí proti sobě poštvat občany a rozhodnout bez nich.

Lidé se bojí hluku turbíny a snížení ceny nemovitostí. , ...

Proč to jinde funguje lépe

Přestože peníze na vodovod, kanalizaci nebo nové chodníky v obcích znějí lákavě, rotující lopatky, obavy z hluku a zničení pohledu na nedotčenou krajinu nevykompenzují. Logicky se tak nabízí srovnání, proč to například v Německu nebo Rakousku jde, ale v Česku ne. V Německu bylo v roce 2025 zprovozněno přes 900 nových větrných turbín a v Rakousku to bylo 48 turbín. Německo urychlilo výstavbu, ale Rakousko drží stabilní tempo již několik let.

V obou zemích je větrná energetika přijímána smířlivěji a ukazuje se, že klíčem k úspěchu je zapojení občanů. Mnoho větrníků funguje jako komunitní elektrárny, které spoluvlastní přímo lidé z obce. Výhody tak plynou lidem v obci, a ne investorovi, který má své sídlo často mimo region. V Česku se na to jde zatím opačně, cestou nejmenšího odporu, ale nejvyššího tlaku. A to logicky vytváří napjatou atmosféru a bouřlivé reakce.