Jak si zachovat status studenta i po neúspěšných přijímačkách a ušetřit tisíce na pojištění

Nejprve bychom měli upřesnit dva základní pojmy, které sice působí téměř shodně, ale zákony je rozlišují. Ačkoli to zní nelogicky, být studentem není totéž jako mít studentský status. Ve škole vám řeknou, že dnem úspěšného vykonání maturitní zkoušky v řádném termínu přestáváte být jejich studentem. Tak to definuje školský zákon a tak nějak to i sami předpokládáte; nakonec – co byste ještě v té škole po maturitě dělali…

Pak je tady ale ještě zákon o státní sociální podpoře a o zdravotním pojištění, který vám přiznává „status studenta“ až do 31. srpna. Díky tomu vám jsou ponechány studentské výhody po celou dobu letních prázdnin, přestože na střední školu nebudete navazovat dalším studiem. V praxi to znamená, že do 31. srpna za vás bude zdravotní pojištění platit stát a do stejného data ještě můžete uplatňovat studentské slevy.

Status byste ztratili jen v případě, že byste během léta celý měsíc pracovali s výdělkem, který by zakládal účast na nemocenském pojištění. 

Vysoké versus vyšší odborné školy

Jestliže jste byli přijati na vysokou školu, status studenta se vám nijak nepřeruší, protože ho opět získáváte už dnem zápisu. To platí i v případě, že jste se přihlásili ke kombinované neboli dálkové formě studia. Při obou studijních formách navíc můžete bez omezení pracovat nebo podnikat, případně i pobírat podporu. 

Pokud jde ale o školu vyšší odbornou, podmínky jsou stejné jen u studia denního. Když budete VOŠ studovat dálkově a zároveň budete vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, o status studenta přijdete. 

Důležité je také zmínit, že studentský status je omezen věkovou hranicí 26 let. Výjimku mají jen lidé na doktorandském studiu, kteří si mohou studentské výhody užívat o dva roky déle. 

Roční jazykový kurz je volbou, která se do budoucna vyplatí. , ...

Co když vás nikam nevzali? 

Může se stát, že se na vysněnou vysokou školu hned po maturitě nedostanete. Rozhodně nejste sami, neúspěšných uchazečů jsou každoročně houfy. Možná si řeknete, že to zkusíte příští rok znovu. Otázkou je, co ten rok budete dělat.

Zdánlivě se vám nabízejí jen dvě možnosti: Nas­toupit od září do zaměstnání, nebo se přihlásit na pracovní úřad, abyste nemuseli začít platit zdravotní pojištění z vlastní kapsy. Možností je ale ve skutečnosti více. 

Můžete například zkusit štěstí ve druhém či třetím kole přijímacích zkoušek na obory, které jste sice původně studovat nezamýšleli, ale jejich studium vám pomůže navyknout si na univerzitní režim a zachovat studetský status do příštího roku. A kdo ví, třeba se vám náhradní obor zalíbí natolik, že v něm nakonec vydržíte…  

Roční jazykový kurz

Rozumnou volbou je rovněž roční jazykový kurz. Tady ale pozor: Aby vám při něm stát uznal status studenta, musí jít o kurz vedený školou, která má akreditaci MŠMT pro pomaturitní jazykové vzdělávání, a studium musí probíhat denní formou. Typicky jde o 4 vyučovací hodiny denně, tedy 20 hodin týdně. 

Intenzivní výuka cizího jazyka je přínosná hlavně z důvodu, že se při ní cizí jazyk opravdu naučíte. Možná máte zkušenost, že několik hodin angličtiny týdně na střední škole vás sice naučilo základům gramatiky a porozumění textu, ale nikdy vás pořádně „nerozmluvilo“. Schopnost plynule mluvit anglicky nebo jakýmkoli jiným cizím jazykem se vám v budoucnu nikdy neztratí. Právě naopak, v pracovním prostředí vám to v budoucnu přinese velkou výhodu. 

Práce au-pair v zahraničí status studenta nezachová, ale přinese zkušenost. , ...

Do světa na zkušenou 

Cizímu jazyku se ovšem můžete naučit i přímo v cizině. Odvážnější povahy láká práce au-pair, dobrovolnictví ve světových humanitárních organizacích nebo prostá brigáda za hranicemi domoviny. Rozhodnutí vyjet do světa vám status studenta ale nezachová. Od prvního září se stanete osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a vztáhne se na vás povinnost hradit zdravotní pojištění.  

Jestliže se chystáte v cizině pobývat soustavně déle než půl roku, z pojištění se můžete na tu dobu odhlásit. Každá zdravotní pojišťovna nicméně může mít trochu jiné podmínky, takže je vhodné ji před odjezdem navštívit a podrobnosti si ověřit. 

Jak je to s nultými ročníky

Zápisem do takzvaného nultého ročníku vysoké školy vám status studenta obvykle nevzniká. Přesto jde o variantu, která stojí za zvážení. Nejenže vám vzroste pravděpodobnost, že se příští rok na žádaný obor dostanete, ale navíc vám mohou být některé zkoušky a zápočty z „nulťáku“ uznány za platné v řádném prvním ročníku. Začátky studia „naostro“ tak budou mnohem jednodušší. 

Neúspěch při přijímačkách na vysokou každopádně není důvod k zoufalství. Je to spíš vybídnutí k větší práci na sobě sama a k načerpání nových znalostí. Někdo vybranou cestu nakonec zcela přehodnotí a vydá se zcela jiným směrem. Nikdy ostatně nevíte, kam vás život nakonec zavane.