Investice i bitcoiny po smrti často končí v „černé díře“. Odborník radí, jak správně sepsat digitální závěť

Investování se v Česku za poslední roky výrazně rozšířilo. Aplikace jako Revolut nebo Portu umožňují koupit akcie během pár minut a od sta korun. Podle dostupných průzkumů z posledních let vlastní kryptoměny v Česku zhruba 10 % lidí. Tyto investice ale existují výhradně v digitálním světě a mohou přinášet problémy, o kterých se při investování moc nepřemýšlí.

Proč notář Revolut ani bitcoin neprověřuje

Když někdo zemře a zanechá po sobě investiční účet u Revolutu nebo kryptoměny na Binance, notář o tom většinou neví. Ten běžně prověřuje banky, nahlíží do katastru nemovitostí a do registru vozidel. Investiční platformy a kryptoměnové burzy do tohoto okruhu nepatří. A notář nemůže obesílat tisíce různých provozovatelů, aniž by věděl, kde zemřelý účty měl.

A platformy se samy neozvou. Například Revolut vyžaduje, aby pozůstalí kontaktovali zákaznickou podporu a doložili e-mailovou adresu napojenou na účet zemřelého. Jenže ta mohla být zrušena nebo k ní nikdo nemá přístup. Proto advokát Michal Hanych, který se specializuje na kryptoměny, doporučuje v zá­věti výslovně uvést, na které burze nebo platformě máte prostředky.

Ne všechny digitální investice jsou si rovny

Přes Revolut lze kupovat akcie , ...

Způsob, jakým bude váš digitální majetek dostupný po smrti, závisí hlavně na tom, kde a jak ho máte uložený. Akcie a ETF (burzovně obchodovatelné investice) přes Revolut a Portu mají pro dědické vypořádání procesy. Revolut například zruší plánované odchozí platby, placené služby a karty, držené akcie a kryptoměny zlikviduje a hodnotu připíše na hlavní zůstatek účtu.

Co hrozí, když nic neuděláte

Kryptoměny jsou součástí pozůstalosti ze zákona, bez privátního klíče se k nim ale nedostane ani notář, ani soud. Jednat je nutné za života. Podle analýzy společnosti Chainalysis je nenávratně ztraceno přibližně 17 až 23 % všech bitcoinů, a to kvůli zapomenutým heslům i úmrtí bez instrukce pro pozůstalé. To je přes 4 miliony mincí.

Představte si, že máte v Revolutu akcie za 140 000 Kč a na Coinmate bitcoin za 80 000 Kč, ale nikde to nemáte zapsané. Po vaší smrti notář ani jednu platformu nekontaktuje. Rodina tuší, že jste někam investovali, ale neví kam. 220 000 Kč zůstane nedostupných. 

Podle průzkumu Statista z roku 2022 vlastnilo kryptoměny 13 % Čechů a mnoho z nich nemá pro případ smrti nic zřízeného. Přitom by stačilo zřídit jednoduchou digitální závěť.

Digitální závěť není jen právní dokument s razítkem

Odborníci radí, abyste si sepsali digitální závěť , ...

Jde o sadu praktických kroků, které zajistí, že vaši blízcí budou vědět, kde hledat a jak postupovat v případě vaší smrti.

   1. Sepište si inventuru digitálního majetku – seznam všech platforem, kde máte peníze, akcie nebo kryptoměny. U každé uveďte přibližnou hodnotu a e-mailovou adresu napojenou na účet.

   2. Advokát Pavel Strnad doporučuje uložit seznam účtů do trezoru nebo bankovní schránky a přístupová hesla odděleně.

   3. Pokud máte kryptoměny uložené v hardwarové peněžence, musí mít k obnovovacá frázi přístup i další důvěryhodná osoba.

   4. Doplňte nebo sepište závěť spolu s digitálními záznamy. Můžete zmínit konkrétní kryptoměny nebo veškerá kryptoaktiva, která vlastníte. Portu doporučuje uvést jméno dědice, datum narození, trvalé bydliště a číslo jeho bankovního účtu.

   5. Vysvětlete alespoň jednomu z budoucích dědiců, kde hledat a jak bitcoin funguje. Právě on bude s notářem řešit, jak se k aktivům dostat a jak je případně zpeněžit.

Na některé kroky ale potřebujete advokáta nebo notáře

Pokud máte větší majetek, komplikovanou rodinnou situaci nebo kryptoměny s vyšší hodnotou, vyplatí se zaplatit si advokáta. Závěť sepsaná u notáře stojí obvykle jednotky tisíc korun. Při samotném dědickém řízení se pak odměna počítá podle hodnoty majetku. Pokud neuděláte vůbec nic, může se stát, že digitální majetek nikdo nenajde.