Kutil chtěl na zahradě vykopat jámu pro jímku na dešťovku. Pak narazil na plynovod a bylo zle

Myslel si, že svůj pozemek zná, vždyť tam bydlí už dvacet let. Na jaře si začal kopat jímku do hloubky asi 1,5 metru. Krumpáč ale narazil na plastové potrubí. Jaroslav uslyšel prasknutí a pak ucítil plyn. Zavolal na plynárenskou pohotovost 1239 a z místa se pro jistotu vzdálil. Přijel pohotovostní technik, oblast odstavil a potrubí opravil.

Dokud se závada neodstranila, sousedé v okolí přišli dočasně o dodávku plynu. Naštěstí nebyl nikdo zraněn, ale oprava a uniklý plyn teď vyjdou Jaroslava na desítky tisíc korun. Jaroslav v tom ale není sám. Každý rok řeší distributoři plynu v Česku přibližně 600 podobných případů.

Může se to zdát jako nešťastná náhoda, data ale říkají něco jiného. GasNet, který pokrývá většinu území mimo Prahu a jižní Čechy, za první pololetí roku 2025 evidoval 209 případů. V roce 2024 jich bylo 513, což bylo o 15 % více než v roce 2023. Nejčastěji se to stává při výkopech pro bazény, jímky na dešťovku nebo retenční nádrže. Riziko ale hrozí i při zdánlivě banálních pracích, třeba při kopání základů pro plot, pergolu nebo zahradní kůlnu.

Za poškozením nestojí jen stavební firmy, stále častěji jsou to právě kutilové a zahradníci, kteří při výkopu pro pergolu nebo garáž narazí na přípojku, o které nevěděli. V řadě případů si lidé nebo firmy předem nezjistí, kudy plynovod vede. A následky mohou být nejen finanční, zemní plyn je totiž při úniku v uzavřeném prostoru výbušný.

Jaká rizika hrozí při poškození plynovodu

Poškozené potrubí neznamená, že vám na zahradě automaticky něco vybouchne. Zemní plyn se vznítí jen při určité koncentraci ve vzduchu, přibližně 5 až 15 %. Na zahradě se té hranice zpravidla nedosáhne, ale v uzavřeném nebo špatně větraném prostoru, třeba ve sklepě nebo garáži, může nebezpečná koncentrace vzniknout výrazně rychleji. Proto hasiči a pohotovost při každém úniku plynu nejdřív celý objekt provětrají, v závažnějších případech odstaví část sítě nebo nařídí evakuaci okolí.

Při úniku plynu může dojít i k evakuaci okolí , ...

V roce 2025 se například majitel domu v Opavě pokoušel udělat vrty do fasády. Netušil, že fasádou vede plynovodní přípojka. Na místo pak musela přijet pohotovost, policie i hasiči a objekt odvětrat ventilátory. V Olbramicích na Moravě zase při výkopových pracích praskl středotlaký plynovod a bez plynu skončila skoro polovina obce.

„Ročně takto vznikají škody v řádu milionů, které pochopitelně po viníkovi vymáháme," říká Petr Koutný, provozní ředitel společnosti GasNet.

Před výkopem si zjistěte, co leží pod trávníkem

Spousta lidí předpokládá, že si na vlastním pozemku může kopat, kde chce, zákon to tak ale nevidí. Pokud vaše výkopové práce zasahují do ochranného pásma plynovodu, potřebujete od distributora souhlas. Bez něj kopat nesmíte, ať stavíte plot, nebo jen hloubíte jámu pro zahradní jezírko.

Při výkopu můžete narazit na plynovodní přípojku , ...

Pro běžné zahradní kutily je nejdůležitější vědět, kudy vede přípojka k domu a místní distribuční plynovod. Ten má ochranné pásmo v zastavěném území obce 1 metr na obě strany, mimo zastavěné území 2 metry. Výkopem naslepo bez souhlasu distributora porušujete zákon, ať už potrubí poškodíte, nebo ne.

Na portálu Distribuce plynu online zadáte parcelní číslo a zjistíte, jestli vaším pozemkem vede plynovodní síť. Pokud ano, objednejte si vytyčení – přijede k vám technik, který sprejem vyznačí, kudy potrubí vede. V jeho blízkosti pak smíte kopat pouze ručně, strojní technika je v ochranném pásmu zakázána nebo výrazně omezena. Po dokončení prací si nezapomeňte přizvat plynaře ke kontrole. Proces vám sice pár dní zabere, ale může vám ušetřit peníze na opravách. Plynovod přitom není jedinou sítí, která se pod zahradou skrývá, stejné riziko platí pro podzemní elektrické kabely.