Tohle zkontrolujte, než začnete přemýšlet nad zahradním bazénem. Lehké kopnutí vedle vyjde dráž než celý bazén
Snad každý majitel domu by chtěl mít na zahradě bazén. Někdo se rozhodne pro skládací nadzemní model, jiný zase pro náročnější realizaci a výkopy. Jakmile se člověk pro bazén definitivně rozhodne, následuje automaticky výběr designu, filtrace nebo zastřešení. Ještě před nákupy a objednáním bagru bychom se spíše měli zaměřit na to, kudy na našem pozemku vedou dráty.
Zahrada na některých místech bohužel není jen kus hlíny, záhony a trávník. Zejména ve městech a přilehlých městských částech bývá pozemek spíše složitým bludištěm inženýrských sítí. Pod povrchem se tak nemusí skrývat jen vaše přípojky, ale také různé „obecní“ kabely. A ty se rozhodně nevyplatí při výkopu poškodit.
Digitální technická mapa a vyjádření správců
Od roku 2024 platí v České republice revoluční změna v podobě Digitální technické mapy (DTM). Jejím cílem je sjednocení informací o všech sítích na jednom místě. Podle novely stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) byste měli mít možnost nahlédnout do dat o infrastruktuře díky pár klikům na internetu.
Ve skutečnosti však člověk musí stále přímo oslovit všechny klíčové správce sítí (tedy například ČEZ, EG.D, PRE, CETIN, plynárny a vodárny) a požádat je o vyjádření, zda se na daném pozemku nějaké jejich sítě nacházejí. Žádost se však podává elektronicky a pro soukromé účely bývá zdarma.
Správce na základě žádosti pošle mapový podklad, ve kterém je jasně vidět, kudy kabely vedou. Největší pozor je třeba dát na optické kabely, jejichž porušení bývá zpravidla i „nejdražší“ a náklady na opravy či ušlý zisk se mohou vyšplhat do statisíců.
TIP: Přehled o tom, jak funguje nová Digitální technická mapa a jak do ní nahlížet, najdete na oficiálním portálu Digitální mapy veřejné správy.
Co nelze ignorovat?
Mít papír s mapkou v ruce je jen polovina vítězství. Tyto čáry na papíře se totiž od reality mohou lišit klidně o pár metrů. Kromě toho, že jsou odchylky do stran, mohou být kabely i různě hluboko. Proto zákon ukládá povinnost nechat si sítě před zahájením zemních prací fyzicky vytyčit.
To provádí technik se speciálním přístrojem, který poté vyznačí na trávu či zeminu sprejem přesnou trasu. Tento krok nikdy nevynechávejte, protože pokud kabely přeseknete, veškerou vinu nesete i přes vytištěné mapy.
Zásadním pojmem je tady “ochranné pásmo”. U běžných kabelů jde o jeden metr, u plynovodu nebo vysokého napětí to může být i více. V tomto pásmu musí výkop probíhat ručně a nelze využít těžkou techniku. Podle vyhlášky o dokumentaci staveb a souvisejících předpisů (např. energetický zákon č. 458/2000 Sb.) je jakýkoliv zásah do ochranného pásma bez souhlasu provozovatele protiprávní. Pokud tedy chcete postavit bazén tam, kde vedou dráty, budete muset slevit ze svých nároků a postavit ho jinde, případně zaplatit nákladnou přeložku.
Kdo nese odpovědnost za poškození kabelu?
Při výkopu se také nabízí otázka, zda padá odpovědnost a překopnutí kabelu na bagristu nebo majitele pozemku. To záleží na situaci. V první řadě však s bagristou vždy uzavřete řádnou smlouvu, ve které budou podmínky průběhu i dokončení prací. Jako objednatel jste pak povinni vytyčit na pozemku výše zmíněné sítě. Pokud tento krok přeskočíte, škody uhradíte vy. Pokud máte mapku i sítě fyzicky vytyčené odborníkem, překopnutí je chyba bagristy a škody platí on.
Zkušený bagrista také ví, že zejména u starších sítí je nutné si dávat pozor i na hloubku. Dnes už by nové sítě měly být uložené v dostatečné hloubce, kde půda nezamrzá. Každý typ “drátu či trubky” pak mí svou barvu. Elektřina bývá v červené, plyn ve žluté a telekomunikace v oranžové. Někdy však lze na dráty narazit už půl metru pod povrchem, proto se nejdříve doporučuje provést takzvané sondy.





























































