Žhavý vzduch z Afriky míří do Evropy: Teploty mají atakovat extrémních 45 stupňů
V neděli začíná astronomické léto a počasí tomu bude odpovídat. Do velké části Evropy začne proudit horký vzduch ze severní Afriky, který v některých oblastech vyžene teploty až nad extrémních 40 °C. Meteorologové proto varují před první výraznou vlnou veder letošního léta.
V České republice se od začátku týdne začalo oteplovat. Týdenní předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) říká, že největší vedra nastanou o víkendu, a to především v sobotu. Očekávány jsou nejen tropické dny, ale také noci. Podobný vývoj je ostatně předpokládán pro většinu evropského kontinentu. Někde se mohou dokonce teploty vyšplhat až k 45 stupňům Celsia. Nezvyklé teplo je navíc v současné době zaznamenáváno i mimo Evropu.
Do Evropy se dostala vlna veder ze Sahary
Teplo ze Sahary aktuálně zapříčiňuje vzestup teplot, a to na velké části evropského kontinentu. Masa horkého vzduchu se usadila na Pyrenejském poloostrově, odkud se dostává dále do Evropy. Už do poloviny týdne se rozšíří směrem na severovýchod skutečně takřka po celém kontinentu. V pátek by přitom teploty mohly podle meteorologů atakovat 35 stupňů v Itálii, Německu a Česku. V závislosti na místě budou přitom tyto hodnoty o 9 až 13 °C nad klimatickým průměrem pro toto období z let 1991 až 2020.
O víkendu by v České republice mohly teploty 35 stupňů někde i přesáhnout. Ačkoli je tahle hodnota hranicí pro to, čemu se někdy říká „supertropické počasí“, stále nás nebudou horka sužovat tak jako obyvatele západní Evropy. Ve Francii, Španělsku a Portugalsku je totiž očekávána ještě mnohem extrémnější vlna veder, a to především v neděli. Kvůli tomuto fenoménu hrozí místním i turistům takové potíže jako selhání termoregulace, přehřátí organismu (úpal) nebo kolapsy.
Někde může být až 45 stupňů Celsia
Extrémní teploty jsou v neděli očekávány především ve Francii. Během posledního dne aktuálního týdne by zde měly podle deníku Le Monde současně s letním slunovratem padat čtyřicítky. Někteří meteorologové dokonce hovoří o tom, že by v teplejších oblastech mohla rtuť v teploměrech dokonce vystoupat až na 45 °C. Extrémní teploty, které jsou až 20 stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem, je navíc možné očekávat na západě „starého kontinentu“ i v průběhu příštího týdne. Horka zde tedy jen tak neskončí.
Vlna veder zasáhla Evropu už na konci května
Tehdy evropský kontinent sevřela tepelná kopule, kvůli které se především nad západní a střední Evropou vyskytovala neobvyklá tlaková výše. Na velké části kontinentu tak byly zaznamenávány teploty typické spíše pro polovinu července. V portugalské Moře bylo dokonce naměřeno 40,3 °C, což byla první letošní evropská čtyřicítka, a to nezvykle časná. Podle odborníků jde ostatně o potvrzení výsledků studií, které zjistily, že se Evropa v současnosti otepluje zhruba dvojnásobným tempem vzhledem k celosvětovému průměru.
Proč se Evropa otepluje rychleji? Podle programu pro pozorování a monitorování Země s názvem Copernicus k tomuto trendu přispívá kromě globální změny klimatu sama poloha kontinentu, ale také měnící se vzorce počasí a dokonce i snížené znečištění ovzduší.
Nezvyklé vysoké teploty nehlásí jen Evropa
V Austrálii, kde aktuálně nastává zima, jsou rovněž zaznamenávány nadprůměrné teploty. To se projevuje především ve východní polovině kontinentu. Melbourne například hlásí teploty 3 až 4 stupně nad dlouhodobým průměrem. Národní úřad pro meteorologii (BOM) přitom dává tento vývoj do souvislosti s rozvojem jevu El Niño. Nezvyklé teplo se navíc projevuje třeba i v oblasti Antarktidy. Zde jsou měřeny teploty až 20 °C nad normálem. Podle dostupných údajů chybí u tohoto kontinentu zhruba 650 000 km2 ledu. To je pro představu oblast o rozloze Francie.
zdroje: chmi.cz, theguardian.com, lemond.fr, in-pocasi.cz, severe-weather.eu, meteocentrum.cz, climate.copernicus.eu





Sledovat v Google Zprávách





















































