Ekonomové varují před slepým spořením dětem. Češi jim posílají zbytečně vysoké částky, ale peníze by měli směřovat jinam

Podle Asociace penzijních společností ČR mělo ke konci třetího čtvrtletí 2025 doplňkové penzijní spoření přes 170 000 účastníků mladších 18 let, a jejich počet navíc meziročně roste. Průměrný měsíční příspěvek přitom činil 584 Kč: přibližně tolik rodiče posílají svým ratolestem už od útlého věku.

„Nejčastěji se zřizuje penzijní spoření dětem před jejich osmým rokem života,“ uvedl mluvčí Asociace penzijních společností ČR Jan Sedláček. Podle zářijového průzkumu investiční platformy Direct Fondee odkládá dětem peníze pravidelně 57 % Čechů. Nejčastějším cílem rodičů je bydlení a poté studium. Tato částka se pohybuje mezi 500 a 1 000 Kč měsíčně a je nejčastěji spořena na obyčejný spořicí účet. Ten používá 29 % rodičů. Obdobná zjištění přinesl i průzkum platformy Portu, podle kterého rodiče zase nejčastěji volí stavební spoření.

Chybí finanční rezerva

„Téměř třetina nemá k dispozici na horší časy ani tolik peněz, kolik činí měsíční příjem jejich domácnosti,“ říká analytik Home Creditu Jaroslav Ondrušek. Podle Ministerstva financí ČR by 6 % domácností nevydrželo pokrývat životní náklady bez půjčky nebo přestěhování ani jeden týden.

Žádnou rezervu tak dnes nemá každý osmý člověk, přitom má ale nastavené pravidelné platby, například na spoření pro dítě. Problém se pak může ukázat i v budoucnu, ve vlastním důchodu, který podle propočtů ČSSZ nahrazuje u běžných příjmů zpravidla jen 40 až 50 % dosavadní mzdy.

Spoření pro děti má smysl – otázkou je, kdy a kolik , ...

Jaké pořadí priorit odborníci doporučují

Finanční poradci se shodují v tom, že dřív než na dítě je třeba myslet na sebe. Má to jednoduchý důvod: pokud selže zabezpečení rodičů, dopadne to nakonec i na dítě. Většina ekonomů radí držet se těchto kroků:

1. Finanční rezerva domácnosti. Ekonomové i finanční analytici doporučují mít 3 až 6 měsíců výdajů stranou, aby rodina zvládla výpadek příjmu, aniž by se musela zadlužit.

2. Vyřešené drahé dluhy. Dřív než začnete spořit něco navíc, je lepší mít vyřešené hlavně spotřebitelské úvěry, dluh na kreditní kartě nebo splátky, třeba na elektroniku nebo nábytek.

 3. Vlastní dlouhodobé zabezpečení. Zajistit si vlastní penzi, doplňkové penzijní spoření nebo investice. Stejnou odpovědnost by rodiče měli pěstovat i u dětí.

 4. Vyšší spoření pro dítě. Nejdříve dítěti spořte symbolickou částku a jakmile jste si jisti, že to váš rozpočet i s prvními třemi kroky unese, můžete částku zvýšit.

„Investovat dlouhodobě bez krátkodobé rezervy je nesmysl. Teprve po jejím vytvoření by mělo následovat šetření na důchod, pro děti či pořízení lepšího bydlení,“ shrnuje toto pořadí i investiční platforma Finax. Konkrétní čísla se liší podle příjmu rodiny, věku dítěte i celkové finanční situace.

Kolik dítěti měsíčně odkládat

Ekonomové odrazují od spoření dětem bez rozmyslu. Podle nich je problém v tom, že Češi posílají částky, které neodpovídají jejich vlastní finanční situaci, a že tak činí na úkor rezervy. V případě, že rodina ještě rezervu nemá, měla by dítěti odkládat jen symbolickou částku, klidně 200 až 300 Kč měsíčně.

Jakmile má rodina rezervu vytvořenou a nemá žádné drahé závazky, může se dostat k částkám, které průzkumy uvádějí jako běžné, tedy 500 až 1 500 Kč měsíčně. Případně i více, pokud to rozpočet dovolí. Čím dříve se spořením začne, tím menší částka stačí. Není nutné hned od narození odkládat vysoké sumy, ale spíše je postupně zvyšovat, jakmile to rodinný rozpočet skutečně ustojí.

Celková odkládaná částka roste s počtem dětí. Tři děti po 2 000 Kč měsíčně znamenají dohromady 6 000 Kč. To je vedle běžných výdajů za školku nebo školu částka, která rozpočet zatíží více, než rodiče čekají.