Bylo odhaleno, kolik Čechům reálně zbývá po zaplacení všeho nutného. Pokud ušetříte víc, můžete si gratulovat

Statistiky i rozsáhlé průzkumy ukazují, že české domácnosti se pomalu vzpamatovávají z inflační vlny, která bolestivě zasáhla rozpočty v posledních letech. Příjmy rostou, některé výdaje už nerostou tak dramaticky a ekonomická nálada se postupně zvedá. Jenže pod hladkým průměrem se skrývá velmi rozdílná realita. To, s čím lidé skutečně každý měsíc fungují, je u jednotlivých skupin dramaticky jiné. Někomu po zaplacení zůstává dost, jinému sotva pár stovek.

Kde začíná finanční jistota

Podle projektu Život k nezaplacení mají české domácnosti po zaplacení bydlení a potravin v průměru k dispozici něco přes patnáct tisíc korun měsíčně na osobu. Je to částka, která se po těžších letech znovu přibližuje době před inflační krizí. Kdybychom však zohlednili, jak zdražilo všechno kolem nás, reálně si lidé polepšili sotva o tři sta korun oproti podzimu 2021.

Velký rozdíl nastává ve chvíli, kdy se podíváme na domácnosti s nízkými příjmy. Ty mají po zaplacení nezbytných výdajů k dispozici přibližně 4000 korun měsíčně na osobu, tedy zhruba 130 korun na den. Takový rozpočet znamená neustálou kontrolu každé položky. Jakýkoli nečekaný výdaj může celý měsíc výrazně zatížit.

U někoho zůstane dostatek, u jiného každá položka rozhoduje o dalším dni. , ...

Když typ bydlení rozhoduje o celém měsíci

To, kolik na konci měsíce zbude, nezáleží jen na výši výplaty. Výrazně do toho promlouvá i bydlení. Zatímco senioři s vlastním splaceným bytem se přiblížili téměř k úrovni roku 2021, rodiny v nájmu nebo s hypotékou stále cítí tlak vysokých splátek a rostoucího nájemného. Právě růst cen nájmů zůstává problémem, který prodlužuje nepohodu i po odeznění šoku z energií.

Výzkumy ukazují, že každým měsícem roste skupina lidí, kteří nezvládnou odložit ani malou částku. Za poslední rok stoupl počet těch, kteří neušetřili nic, na 22 %. A roste také skupina domácností, které žijí od výplaty k výplatě. Jejich podíl vyskočil během jediného roku z necelých 7 na 9 %. To je varovné číslo, které ukazuje, jak tenká hranice mezi jistotou a nejistotou zůstává.

Nad průměrem jsou ti, kterým zbývá pětina příjmu

Teprve když víme, kolik zbývá po všech povinných výdajích, můžeme říct, kdo je skutečně v bezpečnější pozici. Až 52 % Čechů má po zaplacení základních nákladů k dispozici alespoň pětinu svého příjmu. Právě tato hranice se podle odborníků dá považovat za minimální prostor, který umožňuje plánovat, tvořit rezervy a zvládat nenadálé výdaje bez stresu.

Do této skupiny patří především střední a vyšší příjmové domácnosti, které se z dopadů inflace vzpamatovaly nejrychleji. Mají větší rezervu, vyšší finanční odolnost a jejich rozpočty nejsou na hraně. Mohou si tak dovolit nejen pokrýt běžné potřeby bez obav, ale také investovat do budoucnosti, vzdělání nebo bydlení. Finance pro ně nepředstavují každodenní téma a ekonomické změny je zasahují méně než většinu ostatních.

Rezerva v rozpočtu přináší větší jistotu i klidnější každodennost. , ...

Někdo plánuje, jiný počítá dny do výplaty

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrný příjem ze zaměstnání dosahuje přes padesát tisíc korun a domácnosti dokáží v průměru uspořit přes tři tisíce korun na osobu měsíčně. Není to však rovnoměrné. Nejrychleji se z inflačních problémů zotavily vyšší příjmové skupiny a lépe zajištěná střední třída. Tyto domácnosti už v mnoha ukazatelích překonaly dobu před zdražováním.

Úplně jiný příběh žijí lidé s dětmi a pracující ve špatně placených profesích. U nich se často nejedná o špatné hospodaření, ale o prostý fakt, že základní náklady rostly rychleji než jejich mzdy. A pokud už je rezerva minimální, každý měsíc je zkouškou, zda se podaří vyhnout se červeným číslům.